Lidem se nedá věřit, myslí si 80 procent chudých Čechů. Bohatí jsou optimističtější
Mezi chudými důvěřuje ostatním lidem jen jeden člověk z pěti. Z bohatých je to polovina. Ukazuje to průzkum agentury STEM. V průměru ale Češi více důvěřují v dobrotu ostatních, utvrdila je v tom série krizí, kterými Česko prochází od roku 2019.
🚩 Proč je to důležité: Data ukazují, jak významný vliv může mít ekonomická situace na důvěru ve společnost jako celek.
➡️ Co se stalo: Otázka výzkumníků byla prostá a zněla: „Myslíte si, že většině lidí se dá důvěřovat?“ A odpovědi ukázaly propastné rozdíly mezi chudými a bohatými obyvateli Česka. Podle průzkumu agentury STEM, který zpracovával odpovědi z letošního září, jsou chudí lidé výrazně pesimističtější. Konkrétně 84 procent z nich uvedlo, že se lidem věřit nedá. Přesněji 53 procent chudých je spíše nedůvěřivých a 31 procent rezolutních.
Úplně jinak ale vypadá situace na opačné straně ekonomického spektra. Bohatí lidé se k ostatním stavějí mnohem otevřeněji, polovina si myslí, že se lidem důvěřovat dá, druhá polovina, že ne.
„Pokud lidé pociťují, že jejich ekonomická situace je špatná, mají větší tendence být opatrní, nedůvěřiví, což se nejspíš odrazilo i na poklesu důvěry ve většinu lidí v časech inflace a růstu cen energií v roce 2022,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.
Z dat vyplývá, že obecně se situace od propadu v roce 2022 v posledních letech zlepšuje. Tehdy bylo v celé populaci k ostatním nedůvěřivých 71 procent Čechů, jejich poměr ale postupně klesal a aktuálně se pohybuje na 63 procentech.
Češi také začínají více věřit v mezilidskou solidaritu. Ještě v roce 2019 si většina lidí myslela, že se jednoduše každý stará sám o sebe. V letošním roce je ale podíl těchto skeptiků výrazně nižší – klesl na 42 procent. Těžké roky, kterými si Česko prošlo, tak zřejmě paradoxně posílily důvěru v ochotu pomoci si navzájem.
📢 Co kdo říká:
Výzkumná zpráva agentury STEM: „Značné výzvy, se kterými se česká společnost od roku 2020 potýkala, jako jsou pandemie covidu-19, ničivé tornádo na Moravě v roce 2021, energetická krize či inflace související se začátkem války na Ukrajině v roce 2022, se zdají mít pozitivní vliv na vnímání mezilidských vztahů.“
🔎 Kontext: Poslední údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o chudobě shrnují ekonomickou situaci domácností za rok 2024. „Míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2024 dosáhla úrovně 9,5 procenta,“ uvedl ústav. To ale nemusí být celý obrázek.
S rozdílným pohledem přišli na konci srpna výzkumníci z PAQ Research. Upozornili na to, že metodika, podle které se v Česku určuje hranice chudoby, může být zavádějící a že jsou Češi chudší, než se oficiálně uvádí.
V současnosti je hranicí chudoby příjem do 13 350 korun měsíčně. Jenže podle výzkumníků z PAQ Research vychází tento údaj z metodiky, která ignoruje evropské srovnání. V tom by totiž měla být hranice na 19 500 korunách. Z tohoto pohledu už vypadají závěry podstatně jinak – v chudobě v Česku žije 21,7 procenta obyvatel.
Nepřesná metodika má přitom důležité hospodářské dopady. „Může ovlivňovat sociální politiku v Česku, když poskytuje zcela matoucí informace o vývoji chudoby během ekonomických krizí a konjunktur. Znevýhodňuje postkomunistické státy ve fondech a programech Evropské unie,“ upozornili odborníci z PAQ Research.
