Vláda se rozhodla ušetřit na obraně. I tak ale budou obranné výdaje vyšší než loni
Obrana se bude muset uskromnit. Vyplývá to z vyjádření vlády po jejím pondělním zasedání. Česko se sice má dostat nad 2 procenta HDP určených na obranu země, oproti původnímu návrhu rozpočtu kabinetu Petra Fialy (ODS) je to ale méně o téměř 22 miliard korun.
🚩 Proč je to důležité: Státy NATO se loni v Haagu dohodly, že výdaje postupně navýší na 3,5 procenta.
➡️ Co se stalo: „Ohledně obrany ta predikce vychází na 2,11 procenta. Dochází tam ke snížení, ale my jsme vždy tvrdili, že chceme minimálně 2 procenta,“ uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO), jaká část HDP má v příštím roce na obranu jít. Podíl HDP vychází z predikce ekonomického vývoje. Číslo se tak může lišit, podle lednové predikce jde o 2,07 procenta.
Babišův kabinet v pondělí revidoval návrh rozpočtu předchozí vlády a vytvořil vlastní variantu, o které teď bude rozhodovat Poslanecká sněmovna. Oproti návrhu kabinetu Petra Fialy (ODS) ubírá nový návrh rozpočtu resortu obrany 21 miliard korun. V dalších rozpočtových kapitolách pak mají klesnout výdaje na obranu o 0,8 miliardy korun.
„Pro rok 2026 je kapitola ministerstva obrany stanovena ve výši 155,8 miliardy korun, což je nárůst oproti předchozímu roku,“ upřesnil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Celkové výdaje na obranu, tedy i při započítání obranných přínosů z jiných rozpočtových kapitol, pak mají být 185,7 miliardy korun.
„Za loňský rok jsme se pohybovali ve výsledku na 2,02 procenta HDP na obranu,“ připomněl Zůna s tím, že výdaje na obranu se tedy fakticky navyšují. Podle Zůny všechny stávající projekty ministerstva obrany budou pokračovat. Snížení obranného rozpočtu o 21 miliard korun dopadne podle něj na nové, ještě nevyhlášené projekty. Ty se neruší, ale posouvají na rok 2027, dodal ministr.
O tom, že vláda bude v navyšování výdajů na obranu skromnější, informoval už dopoledne předseda koaličního SPD Tomio Okamura po zasedání koaliční rady. Uvedl, že dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou „plus minus dostačující“. Na jeho vyjádření odmítavě reagovala část opozice.
📢 Kritika z opozice:
Martin Kupka (ODS), předseda, na síti X: „Naprosto nepřijatelné je krácení výdajů na obranu, navíc v době nejhorší bezpečnostní situace od 2. světové války. Péče o bezpečnost České republiky se, pane premiére, neprojevuje tím, že si připnete odznáček na klopu."
Vít Rakušan (STAN), předseda, na síti X: „To, že koalice ANO, SPD a Motoristů rozhodla, že náklady na obranu budou STAGNOVAT, ohrožuje naši bezpečnost. Je to přímý důsledek vydíratelnosti slabého premiéra Andreje Babiše ze strany xenofobního a národoveckého SPD. Při jednání o rozpočtu budeme navrhovat navýšení životně důležitých investic do obrany.“
Marek Výborný (KDU-ČSL), předseda, na síti X: „Takže se stavíme do role černého pasažéra kolektivní obrany v rámci NATO. To je špatná zpráva především pro bezpečnost našich občanů a pro naše spojence, ke kterým se tímto stavíme zády. A za to Andreje Babiše prezident Trump opravdu chválit určitě nebude.“
🔎 Kontext: V současnosti NATO vyžaduje od svých členů, aby na obranu dávali dvě procenta HDP. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje tak představovaly zmiňovaná 2,02 procenta HDP, což je v souladu s českými zákony i současnými spojeneckými závazky v alianci.
Minulý rok v červnu se ale státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.
