Nové jídelníčky ve školách provázejí rozepře. Změna má zastánce i odpůrce
Novela o školním stravování měla přinést zdravější pokrmy. Na nové podobě vyhlášky, která se nezměnila od roku 1993, pracoval Státní zdravotní ústav. Vařit podle ní zkoušela v pilotním provozu řada školních jídelen a platit měla od příštího září. Teď je ale její osud nejistý. Do změn se vložila vláda Andreje Babiše (ANO).
🚩 Proč je to důležité: Nová vyhláška mění pravidla pro složení školního jídelníčku po více než 30 letech. Děti má vést ke zdravější stravě. Skončit podle ní měly třeba polotovary nebo dochucovadla.
➡️ Co se stalo: O to, co mají školní jídelny dětem servírovat k obědu, se strhla bitva. Poté, co se loni ministerstvo školství vypořádalo s 350 připomínkami, které mu k novele vyhlášky přišly, a bylo schváleno posunutí účinnosti o rok, je tu další otazník, jak to s novými pravidly bude.
Změny se totiž nezamlouvají premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který je koncem loňského roku kritizoval. „Místo masa teď budou cpát dětem quinou a fazole, tedy jídla, která většina z nich ani nechce jíst,“ prohlásil. Podle něj se nemá měnit něco, co funguje.
To opět spustilo debatu, ve které se proti sobě stavějí zastánci úprav a jejich odpůrci. Obě strany si nechaly vypracovat průzkumy, které potvrzují právě jejich argumenty.
✅ Co zaznívá pro: Se změnami stravování ve školních jídelnách souhlasí Unie rodičů, Svaz měst a obcí nebo některá sdružení lékařů, například dětských či zubních.
Organizace Ministr zdraví iniciovala výzvu, kterou podepsali například zástupci nutričních terapeutů, lékařů nebo Státního zdravotního ústavu. Podpořila ji i zmíněná rodičovská organizace, více než dvacítka škol nebo Asociace školních jídelen ČR.
Podle průzkumu společnosti STEM/MARK se na změny dívá pozitivně devět z deseti oslovených rodičů. „Data vyvracejí, že rodiče změny odmítají. Naopak, požadují moderní přístup, který byl v pilotních jídelnách úspěšně otestován bez negativních dopadů na chuť, cenu jídla či zbytkovost,“ uvedla Martina Bulánková, ředitelka think tanku Ministr zdraví.
❌ Co zaznívá proti: Nová vyhláška vadí Potravinářské komoře, školským odborům nebo Asociaci společného stravování, která sdružuje i školní jídelny. Podle komory se k ní nemohli vyjádřit zástupci potravinářského průmyslu, zřizovatelů ani jídelen.
Společnost Ipsos zkoumala jídelny, které nová pravidla testují. Ukázalo se, že se snížil počet strávníků o 37 procent a více než 60 procent zařízení hlásí více odpadu.
„Významný je i počet jídelen, které uvádějí, že děti častěji odmítají jídla,“ sdělil ředitel Ipsos Jakub Malý.
Na stranu odpůrců vyhlášky se postavil i ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé sobě). O tom, co mohou děti jíst, podle něj nemá rozhodovat stát, ale rodina.
📢 Co kdo říká:
Angelika Gergelová, předsedkyně Unie rodičů: „Vítáme, že stát konečně začal řešit, co děti v jídelnách skutečně jedí a jaké to má zdravotní dopady. Nechceme, aby byly našim dětem podávány polotovary jen proto, aby zisk vybraných firem neklesal.“
Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory: „Nová vyhláška je postavena na zkresleném a ideologickém pojetí toho, co je ‚zdravé'. Neexistuje ‚nezdravá potravina', ale pouze nevyvážený jídelníček. Všechny potraviny na trhu splňují přísné standardy.“
Renata Povolná, mluvčí ministerstva zdravotnictví, pro Publico: „V tuto chvíli ministerstvo neplánuje vyhlášku rušit. Cílem je vést odbornou debatu nad její podobou a na základě argumentů a praktických zkušeností případně navrhnout takové úpravy, které zajistí, aby byla odborně správná, funkční v praxi a dlouhodobě udržitelná.“
Ondřej Macura, mluvčí ministerstva školství, pro Publico: „Je zásadní zjistit, zda je vyhláška proveditelná v praxi, tedy zda podle ní lze připravovat stravu, a stejně tak to, jak se k této stravě staví samotní strávníci.“
🔎 Kontext: Školní jídelny měly původně vařit podle nových pravidel od loňského září. Povinnost byla ale nakonec minulou vládou Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN zmírněna. Tehdejší kabinet vyhověl stížnostem obcí a měst, které namítaly, že se na novinku jídelny nestihnou včas připravit.
Od září 2025 tak mohou změny jen testovat a povinně měly podle nových pravidel vařit od září 2026. Co vše novela zavádí, jsme podrobně popsali zde.
Vyhlášku ale nyní kritizuje část nové vlády. V polovině února se proto nad ní sešli ministři školství, zdravotnictví, sportu, její autoři ze Státního zdravotního ústavu, ale i její odpůrci. Závěrem jednání byl návrh, aby se účinnost odložila.
👀 Co dál sledovat: Premiér Babiš navrhuje, aby se změny ve školním stravování odložily na září 2027.
