Místo masa budou fazole, tvrdí Babiš. Chce změnu v nových školních jídelníčcích
Po více než třiceti letech se mění školní stravování – a měnit se zřejmě bude znovu. Podle vyhlášky, kterou schválila bývalá vláda, mají být obědy pestřejší a zdravější. Nastupující premiér Andrej Babiš (ANO) ale úpravu kritizuje, děti podle něj takové jídlo nebudou jíst.
🚩 Proč je to důležité: Školní jídelny mohou podle nových pravidel dobrovolně vařit od letošního září. Přechodné období potrvá rok.
➡️ Co se stalo: Školní jídla mají podle úpravy, na níž pracovala odborná skupina Státního zdravotního ústavu spolu s ministerstvy zdravotnictví a školství, obsahovat méně soli i cukru. Omezit se mají džusy.
Sladký oběd by měl být v nabídce maximálně jednou za dva týdny. Vymizet by měly i polotovary, třeba polévky z prášku, umělá dochucovadla nebo vysoce zpracované potraviny, které podle expertů stojí za řadou zdravotních problémů. Zvýšit se má naopak množství luštěnin, celozrnných obilovin či ovoce a zeleniny.
To však kritizuje nový premiér Andrej Babiš. „Místo masa teď budou cpát dětem quinou a fazole, tedy jídla, která většina z nich ani nechce jíst,“ komentoval ve svém videu na facebooku s tím, že není důvod, aby se měnilo něco, co podle jeho slov funguje.
Odborníci ale už dříve uváděli třeba informace o mase na pravou míru. Podle nových regulí by sice mělo být o něco méně často, ale v kvalitnější podobě a ve větší porci. Celkově tak masa neubude.
Nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už avizoval, že má v plánu vyhlášku revidovat. Šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO) by chtěl nejdříve vyhodnotit, zda se podle nových pravidel dá vařit a co žáci skutečně jedí.
📢 Co kdo říká:
Adam Vojtěch (za ANO), ministr zdravotnictví, pro TV Nova: „Chceme dosáhnout cíle, aby děti jedly zdravě, ale ony pak třeba nebudou ty obědy jíst.“
Robert Plaga (za ANO), ministr školství, pro CNN Prima NEWS: „Od jídelen budu chtít zpětnou vazbu, jak se podle nových pravidel vaří a zda děti pokrmy vyhazují.“
Vlastimil Válek (TOP 09), bývalý ministr zdravotnictví: „Ve školním stravování je z pohledu zdraví obrovský potenciál. Každý den jím projdou zhruba dva miliony dětí od 2 do 19 let, které si v tomto období tvoří vztah k jídlu, a tedy i ke svému zdraví.“
Alexandra Košťálová, garantka odborné skupiny pro školní stravování Státního zdravotního ústavu: „Do školních jídelen proudí kromě kvalitních potravin bohužel i řada těch vysoce průmyslově zpracovaných. Nikdy v historii nebylo tolik dětí s obezitou. Zubní lékaři si stěžují na vyšší počet dětí s kazy - i těmi vícečetnými.“
🔎 Kontext: Koncem minulého týdne vyzval k úpravě vyhlášky o školním stravování i zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm. Podle něj není dostatečně vstřícná k dětem se zdravotními omezeními.
„Snažili jsme se prosadit, aby novela stanovila jídelnám povinnost zajistit dětem s potravinovou alergií či jiným zdravotním omezením jídlo na míru. Na žádné velké změny však nedošlo. Specifické zdravotní jídelníčky považuje vyhláška stejně jako doposud za dobrovolné,“ upozornil.
Jako pozitivní úpravu ale vnímá to, že si strávníci mohou dietní jídla nosit z domova a sníst si je spolu se spolužáky v jídelně. Nová vyhláška takovou možnost výslovně podporuje. Podle Schorma ale i tak stále není zřejmé, jak mají jídelny dětem konkrétně pomoci, například zda jim musí poskytnout vhodné podmínky pro uskladnění a ohřev jídla či nabídnout nádobí a příbory.
