Česku hrozí sankce. Za segregaci Romů ve školách může zaplatit miliony

➡️ Co se stalo: Česko se dostalo do bodu, kdy mu hrozí za segregaci postih. „Je nám vytýkáno nadměrné zařazování romských dětí do speciálních škol i segregace v běžných školách. Hrozí nám nejen jednorázová sankce, ale v případě porušování každého půl roku další pokuty ve výši milionů eur,“ upozornila Kateřina Radová z Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva. 

Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové nejsou romské děti v horších školách kvůli výkonu a schopnostem, ale kvůli příslušnosti k menšině. „Jsou školy nepřirozeně zastoupené romskými dětmi, uměle se vytváří,“ podotkla.

„Dítě se sociálním znevýhodněním či speciálními potřebami nerovná se romské dítě. Spousta dětí z majority pochází ze sociálně slabých poměrů, nemáme ale školy dětí samoživitelek či z chudých domácností. Segregace v Česku existuje,“ dodala Fuková.

❓ Jak segregaci řešit? Tým odborníků z Národního pedagogického institutu (NPI), který spadá pod ministerstvo školství, objel školy v deseti městech v sedmi krajích. Podle Tomáše Machalíka z NPI se osvědčilo, když se do řešení kromě samotné školy zapojilo i město a romské organizace. A nešlo by to ani bez spolupráce s rodiči a žáky.

Další segregaci má pomoci předcházet nově vydaná metodika, která se zaměřuje na školní docházku a absence, úspěchy dětí v češtině a matematice či dřívější odchody ze škol.

📢 Co kdo říká:
Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny: „Desegregace neznamená jen přesun žáků z jedné školy do druhé, ale vyžaduje i celkovou změnu postojů a školní kultury. Romské děti musí cítit, že do školy patří a že mohou uspět.“

Karel Gargulák z výzkumné organizace PAQ Research: „Odstranění segregace pomáhá rozvíjet potenciál všech žáků, zvyšuje kvalitu jejich života, posiluje ekonomický rozvoj a snižuje sociální napětí ve městech.“ 

Jan Vöröš Mušuta, ředitel odboru rovného přístupu ke vzdělávání ministerstva školství: „Nový metodický nástroj státu ukazuje, jak nerovnostem předcházet a jak krok za krokem budovat školy, které jsou spravedlivé, kvalitní a otevřené všem dětem.“

🔎 Kontext: Podle statistik tvoří romští žáci přibližně 3 procenta všech žáků v Česku, konkrétně jde o 35 tisíc romských žáků a žákyň. Z nich zhruba třetina chodí do pouhých 130 škol (v Česku jsou více než čtyři tisíce škol), ve 46 školách představují více než polovinu osazenstva a v 16 školách přes 90 procent. 

Ve speciálních školách pro žáky s intelektovým omezením pak romské děti zastupují kolem 15 procent. Podle Fukové by jejich nadměrné posílání do speciálních škol mohla pomoci omezit revize inkluze, kterou má v plánu budoucí vláda. 

Podle zakladatele romské organizace Awen Amenca Miroslava Klempára se ale slovo inkluze v Česku „ztratilo v překladu“ a chápe se jen z pohledu speciálních potřeb, ne jako vytváření prostředí pro rozvoj dětí. 

„Zrušením inkluze vezmeme dětem vozíčky a naslouchátka? To asi ne. Inkluze je příjemné prostředí, kde dítě cítí, že je vítáno,“ poukázal Klempár.