Co pálí české školství? Málo financí, nerovnosti i chybějící učitelé, varují experti
Podle odborníků by příští vláda měla do školství investovat pět procent HDP a zaměřit se například na zlepšování přípravy učitelů nebo podporu ředitelů. Za svou prioritu označují školství i oslovené strany, některé už zveřejnily konkrétní kroky, jiné ale své volební programy teprve ladí.
🚩 Proč je to důležité: Strany, které se budou podílet na sestavení vlády, rozhodnou o tom, co se v dalších čtyřech letech bude ve školství dít.
➡️ Co se stalo: Do školy se těší jen devět procent dětí, čtyřicet procent absolventů pedagogických fakult se necítí připraveno jít učit a 30 hodin je průměrná doba, kterou ředitelé škol stráví týdně byrokracií spojenou s chodem školy. Ukazují to statistiky nevládní organizace Učitel naživo.
Ta také upozorňuje, že by se budoucí politická reprezentace měla zaměřit na pět oblastí: podpořit učitelskou profesi, a to včetně ředitelů, mít školství jako klíčové, nepromarnit talent žáků, nastavit pro ně rovnocenné příležitosti a investovat více peněz.
Podobně jako u armády by se Česko mělo podle analytičky organizace Kateřiny Konrádové zavázat k tomu, že do školství bude investovat 5 procent HDP. Nyní vynakládá okolo 4,2 procenta, průměr zemí OECD se ale blíží k pěti procentům.
Poslední data ukazují, že v Česku chybí zhruba šest tisíc pedagogů. Konrádová upozornila, že podle prognóz jich za 10 let může chybět až 20 tisíc. Řešením je podle expertů lepší příprava budoucích učitelů i zavedení kariérního řádu, který by jasně řekl, jak mohou učitelé profesně růst.
📢 Co kdo říká:
Martin Kozel, ředitel organizace Učitel naživo: „Náš systém je vysoce decentralizovaný, což vede k tomu, že ředitelé jsou mocnější, než je v Evropě obvyklé. A o to je paradoxnější, že se o ně moc nestaráme. Také se moc lidí do této funkce nehlásí, nejvíce je odrazuje byrokracie, která je s tím spojená.”
Tomáš Habart, vedoucí vzdělávacího programu Varianty Člověka v tísni: „Jestliže se neposílí centrální role ministerstva, aby dosáhlo do lokálních vzdělávacích politik, nic moc se nezmění. Pokud budou mít zřizovatelé pravomoc děti třídit už od prvních tříd do škol od segregovaných po ty výběrové, moc daleko se nepohneme. Měla by se také prodloužit povinná školní docházka - ideálně devět let základní školy a dva roky střední. A také zvyšovat kapacity na středních školách a dělat něco s brzkou selekcí dětí, které odchází na víceletá gymnázia.”
❓ Co slibují strany:
Jakub Skyva, mluvčí ODS pro Publico: „Program je v tuto chvíli stále předmětem jednání programového týmu. Mohu však ujistit, že se koalice Spolu soustředí na klíčové otázky veřejného života a má jasnou vizi pro úspěšnou budoucnost naší země.“
Iva Petrusová, mluvčí KDU-ČSL pro Publico: „Programové priority KDU-ČSL budou součástí programu koalice Spolu. Mohu zatím říci, že chceme zmodernizovat a zefektivnit vzdělávání včetně efektivního využívání moderních technologií.”
Markéta Volfová, mluvčí TOP 09 pro Publico: „Mezi programové priority TOP 09 patří: revize vzdělávacího obsahu a oborové soustavy středních škol, kariérní řád pro učitele, nový vysokoškolský zákon, podpora wellbeingu (duševní pohoda - pozn. red.) žáků ve školách nebo modernizace stravování ve školních jídelnách.”
STAN, ze zveřejněného volebního programu: Starostové chtějí kvalitní vzdělávání, důraz na rodinné prostředí, spolupracující vzdělávací systém a pro děti smysluplné trávení volného času. Docílit by toho chtěli například vyhodnocením revidovaných rámcových vzdělávacích programů (RVP) nebo vytvořením motivačního a spravedlivého systému profesního růstu pedagogů. Navrhnout chtějí také změny v ověřování dosažených výsledků učení na základních a středních školách.
Piráti, ze zveřejněných z volebních priorit: „Nedopustíme, aby vysoké školy napařily studentům školné. Zavedeme výhodnější studentské půjčky. Vytvoříme akční tým odborníků, který začne pracovat na změnách směr špičková kvalita školství, tedy abychom měli kvalitní a dobře placené učitele, dobré podmínky pro ředitele a místní správu škol schopnou školy kvalifikovaně řídit.”
ANO, z prohlášení stínové vlády: ANO má v plánu například zvýšit dostupnost vzdělávání, řešit chce kapacity škol a zajistit dostatek míst. Chce také digitalizovat veškeré agendy a snížit administrativní zátěž škol, posílit roli ředitele jako lídra nebo provést odbornou revizi inkluzivního vzdělávání. Změnit plánuje i koncept maturitní a jednotné přijímací zkoušky.
