ANALÝZA: V čele kandidátek Spolu a ANO ubylo žen. Překvapili Piráti i SPD
Dostat se na kandidátce do první desítky je pro ženy těžší než pro muže. Vůbec nejméně žen z předních postů kandiduje v koalici Spolu a za ANO, kde se dokonce situace oproti volbám v roce 2021 zhoršila. Nejvyšší poměr žen na předních příčkách mají naopak Piráti.
🚩 Proč je to důležité: Ženy tvoří zhruba polovinu populace, jejich zastoupení ve Sněmovně nicméně dlouhodobě neodpovídá jejich zastoupení ve společnosti.
➡️ Co se stalo: Prvních deset míst na kandidátce je elitních. Kandidáti do Sněmovny, kteří se objeví na těchto pozicích, totiž mají reálnou šanci usednout v nové Sněmovně jako poslanci. Dlouhodobě tyto pozice obsazují zejména muži. Letos si sice ženy v celkovém součtu trochu polepšily, ale zdaleka to neplatí u všech stran.
Zatímco před volbami v roce 2021 se v průměru dostalo do první desítky na kandidátce nejsilnějších uskupení 35 žen, letos se průměr posunul na 40, což je zhruba 28,6 procenta.
Jenže lepší zastoupení žen se týká jen části z pětice nejsilnějších stran. Průměr výrazně zhoršují hned první dvě, tedy ANO a Spolu. Hnutí Andreje Babiše má na kandidátkách na čelních místech 38 žen, vládní koalice Spolu pouhých 27. To znamená 27,1 procenta pro ANO a 19,3 procenta pro Spolu. Vyplývá to z analýzy kandidátek připravené serverem Publico.
Nejen že se s těmito počty obě strany pohybují pod průměrem, jejich situace se navíc oproti roku 2021 ještě zhoršila. ANO mělo tehdy na elitních pozicích 41 žen a Spolu 30.
Letošní průměr naopak výrazně zvyšují Piráti. Ti mají v první desítce v součtu 59 žen, což je 42 procent. V závěsu je STAN se 49 ženami a 35 procenty.
Letošním překvapením je SPD. Ta počet žen na horních pozicích výrazně posílila. Před sněmovními volbami v roce 2021 jich z předních příček kandidovalo 31, letos jich je 41 a strana se tím dostala vysoko nad průměr.
Co se týče celkového zastoupení žen na všech kandidátkách, situace je v podstatě stejná jako před čtyřmi roky: z celkových 4473 zájemců o poslanecké křeslo ženy tvoří 31,3 procenta, v roce 2021 to bylo 31,6 procenta.
🔎 Kontext: Při pohledu do nejvyšších pater kandidátek je u Spolu situace pro ženy ještě méně příznivá. Do první pětice kandidátů se ženy vůbec nedostaly v Královéhradeckém, Plzeňském, Středočeském, Ústeckém ani Zlínském kraji. V posledně uvedeném se první žena na kandidátce objevuje až na 11. místě.
📢 Co kdo říká:
Stanislav Blaha (ODS), poslanec, lídr zlínské kandidátky, pro Novinky.cz: „Také bych si představoval na kandidátce víc žen. Ale kandidátka se tvoří při primárkách a zobrazuje vůli žen kandidovat. Nemáme kvóty.“
Romana Bělohlávková (KDU-ČSL), poslankyně: „Nejsem přítelem kvót. Osobně mě kvóty urážejí. Buď je člověk dobrý, nebo dobrý není. Aby dostával pozici jenom kvůli tomu, že je ženská, to se mi nelíbí. Ale na druhou stranu, ta tendence ženy upozadit v politice je.“ Bělohlávková, která je pětkou na Vysočině, to uvedla pro Novinky.cz.
✒️ Poznámka: Publico analyzovalo všechny strany, které se dlouhodobě drží na prvních pěti pozicích v průzkumech veřejného mínění a zároveň kandidovaly i ve volbách v roce 2021, aby bylo možné srovnání.
