Po celém Česku zavlály ukrajinské vlajky. Okamura je vyvěsit odmítl

Obrázek
Vyvěšení ukrajinské vlajky
Vyvěšení ukrajinské vlajky

Při příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vyvěsily některé státní úřady a veřejné instituce po celé republice ukrajinskou vlajku. Jako symbol solidarity. Na některých významných budovách ovšem chyběla.

🚩 Proč je to důležité: Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Zemřely při ní statisíce ukrajinských vojáků a podle odhadů i desítky tisíc ukrajinských civilistů.

➡️ Co se stalo: Česko si připomíná čtyři roky od začátku války na Ukrajině. Prezident Petr Pavel na Hradě přivítal zástupce organizací i osobnosti, které dlouhodobě podporují napadenou zemi. Ocenil, že je v Česku tolik lidí, kteří pomoc slabším považují za správnou.

Pietním aktem si výročí připomněla i horní komora parlamentu. Senátoři se v úterý ráno sešli u sochy ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských v Praze, kde uctili památku obětí války. Tématu bezpečnosti Ukrajiny a Evropy se následně věnovali i na plénu.

Města a státní úřady jako projev solidarity vyvěsily ukrajinskou vlajku. Kromě Strakovy akademie, kde je sídlo vlády, zavlála i na ministerstvech školství či vnitra. Stejně jako na budově Senátu, kde je dlouhodobě. 

Několik ukrajinských vlajek bylo vyvěšeno z oken Sněmovny na Malostranském náměstí, naopak na žerdi na hlavní budově ukrajinská vlajka chybí. Šéf hnutí SPD a předseda dolní komory Tomio Okamura ji pověsit odmítl. Ukrajinská vlajka tam visela od začátku války, Okamura ji ale nechal sundat ihned po svém nástupu do funkce. Nezavlála ani na resortech, které SPD vede, tedy na ministerstvech obrany, dopravy a zemědělství.

Připomínkové akce i happeningy na podporu napadené země probíhaly už o víkendu. V sobotu se konala shromáždění, pochody i výstavy. Na setkáních promluvili také sami Ukrajinci nebo blízcí Čechů, kteří při konfliktu zahynuli.

📢 Co kdo říká:
Petr Pavel, prezident: „Jsem moc rád, že Česko má tolik lidí, kteří pomáhají ne proto, že by tím sledovali nějaký osobní cíl, ale prostě proto, že jim to velí jejich přirozenost, že jinou volbu ani necítí, protože považují za naprosto přirozené a správné pomáhat těm, kteří jsou slabší, napadení, nebo jakýmkoliv způsobem znevýhodněni.“ 

Andrej Babiš (ANO), premiér: „24. února 2022 začala ničím neomluvitelná agrese Ruska vůči Ukrajině. Už čtyři roky tak trvá nesmyslná válka, v níž každý další den umírají lidé, jsou ničeny celé vesnice a města, a která přináší jen zkázu. Nelze si přát nic jiného než to, aby se konečně přestalo zabíjet a válka skončila.“ 

Karel Řehka, náčelník generálního štábu: „Agresivní politika Ruska je přímá a největší hrozba pro občany České republiky a bezpečnost Evropy. Vidění světa lídrů Ruska je v přímém rozporu se zájmy občanů Česka.“ 

Miloš Vystrčil (ODS), předseda Senátu: „Pokud bychom dnes o něčem měli mluvit, tak je to o utrpení, které Ukrajina musí snášet, o hrdinství, které ukrajinští vojáci na frontě předvádějí, a také o tom, že bojují nejen sami za sebe a za svoji zemi, ale také že bojují za celou Evropu a za naše hodnoty, na kterých je celá evropská křesťansko-židovská civilizace postavena.“ 

Petr Fiala (ODS), poslanec a bývalý premiér: „Pomoc Ukrajině je nejenom správná, ale je to i investice do naší bezpečnosti. Pokud padne Ukrajina, Rusko se nezastaví a půjde dál. Děkuji všem občanům, kteří Ukrajincům pomáhají. I to je důležité pro naši bezpečnost a dobrou budoucnost.“ 

🔎 Kontext: Česko patří od začátku války k zemím, které Ukrajinu podporují. Přijalo stovky tisíc uprchlíků, ve školách se vzdělává na 50 tisíc ukrajinských dětí. Podle českých humanitárních organizací Češi za čtyři roky, kdy trvá ruská invaze, vybrali na humanitární pomoc Ukrajině přes 3,4 miliardy korun. 

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Od začátku války do konce loňska jim poskytlo příspěvky celkem za zhruba 32,4 miliardy korun. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, postupně ubývá. 

Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy korun.

Šetřete svůj čas. Odebírejte naše ranní a večerní newslettery. Zdarma.

Více z Publica

Redakci pište na email redakce@publico.cz 

© PUBLICO NEWS a.s. 2025 Provozuje PUBLICO NEWS, a.s., sídlem Letenská 121/8, Malá Strana, 118 00 Praha 1, IČ: 225 51 841, společnost vedená u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 29467. 

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, fotografií či jiného obsahu je bez předcházejícího písemného souhlasu PUBLICO NEWS a.s. zakázáno. 

Šetřete svůj čas.
Odebírejte náš newsletter.
© Publico 2026

Vyhledávejte na Publiku