Už žádná žvanírna. Poslanci chtějí prosadit změnu jednacího řádu, času je ale málo
Když Tomio Okamura (SPD) loni ve Sněmovně řečnil téměř 11 hodin, stanovil tím nový rekord. A je možné, že už ho nikdo nepřekoná. Poslanci předložili hned dva návrhy, jak jednání Sněmovny zefektivnit. Paradoxně to ale udělali až na konci volebního období, a tak není jisté, že se podaří některý z nich vůbec schválit.
🚩 Proč je to důležité: Zákon o jednacím řádu dolní komory funguje beze změn už třicet let. Zasedání se v posledních letech neúměrně protahují, řada politiků proto nechce obhajovat mandát.
➡️ Co se stalo: Jednací řád Poslanecké sněmovny nyní počet ani délku vystoupení k jednotlivým předlohám nijak neupravuje. Opozice tak může dlouhým řečněním obstruovat takřka bez omezení.
Vidět je to například na využívání přednostního práva, které kromě prezidenta a členů vlády mají i předsedové poslaneckých klubů nebo šéfové jednotlivých stran. V tomto volebním období podle poslankyně Martiny Ochodnické (TOP 09) mluvili ti s přednostním právem již 480 hodin, přičemž v předcházejícím volebním období to bylo 173 hodin.
Schvalování jednotlivých zákonů tak vázne a poslanci často jednají dlouho do noci. Hlavně politici z regionů si pak stěžují, že takovou práci lze jen těžko skloubit s rodinným životem, a zhruba dvacet z nich proto nechce znovu kandidovat. Poslanecké návrhy to chtějí změnit.
✍️ KDU-ČSL, Piráti, TOP 09 a STAN prosazují, aby každý poslanec mohl s návrhy na změnu nebo doplnění programu řádné schůze vystoupit nejvýše jednou, a to v rozsahu pěti minut. Zákonodárci s přednostním právem by mohli mluvit půl hodiny.
V dalších dnech, kdy už je program schůze schválený, by mohli poslanci odůvodňovat každou navrhovanou změnu opět nejvýše pět minut, řečníci s přednostním právem pak bez omezení.
✍️ ODS chce vycházet ze stávajícího jednacího řádu s tím, že by omezila přednostní práva, která jsou podle předkladatele Marka Bendy „zcela evidentně zneužívána“.
Omezit chce také nekonečná jednání o programu a umožnit Sněmovně, aby mohla revidovat rozpravu, a tak docílit, že se týká konkrétních bodů.
📢 Co kdo říká:
Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS pro Forum 24: „Jakákoli novela jednacího řádu nevylepší jednání Sněmovny na 100 procent. Bude-li tady dostatečně odhodlaná, velká a destruktivní opozice, zablokuje jednání jinými způsoby. Nedělejme si iluze, že zákony přinesou spásu světa.“
Lucie Potůčková (STAN), jedna z předkladatelek: „Náš jednací řád má třicet let, zaslouží si nejenom nový facelift, ale i reakci na změnu doby, která je rychlejší, modernější. Jinak se dostaneme do stagnace, zůstaneme skanzenem a nebudeme se posouvat nikam dál. A to je věčná škoda.“
Taťána Malá, poslankyně ANO pro ČT24: „Jsme připraveni o změně jednacího řádu diskutovat, ale musí to být diskuze konstruktivní.“
🔎 Kontext: Návrhy předkládají poslanci stran, které podle aktuálních průzkumů mají v podzimních volbách nakročeno spíše do opozice. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) se k navrhovaným změnám staví neutrálně. Podle Fialy vláda nemá říkat poslancům, k jakým úpravám přistoupit.
Poslankyně Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL) a Martina Ochodnická (TOP O9), které za prvním poslaneckým návrhem – společně s Klárou Kocmanovou (Piráti) – stojí, sepsaly už v září 2022 iniciativu k úpravám chodu dolní komory tak, aby bylo možné lépe sladit pracovní a rodinný život. Z této čtveřice chce v podzimních volbách obhajovat mandát jen Potůčková.
Na odliv žen z politických funkcí upozorňuje i nový výzkum organizace Fórum 50 %. Ten ukázal, že političky čelí psychologickému a sexualizovanému násilí častěji než jejich mužští kolegové. Autorky proto mimo jiné doporučují doplnit jednací řád či etický kodex Sněmovny o ustanovení, která upřesní nepřijatelné chování.
