O co jde ve sporu o rozpočet? Babiš už získal Pavla na svou stranu
Bitva o státní rozpočet se vyostřuje. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš opakovaně vyzývá končící vládu Petra Fialy (ODS), aby návrh zaslala nové Sněmovně. Premiér mu ale vzkázal, že si nový kabinet může schválit vlastní rozpočet na prvním zasedání. Do hry se vložil i prezident Petr Pavel, který se přidal na stranu Babiše. Drobné rýpnutí do šéfa ANO si ale neodpustil.
🚩 Proč je to důležité: Nová vláda vznikne v ideálním případě před koncem tohoto roku. I kdyby okamžitě předložila návrh vlastního rozpočtu do Sněmovny, Česko by velmi pravděpodobně čekalo několik týdnů rozpočtového provizoria, které omezuje státní výdaje.
➡️ Co se stalo: Pravděpodobný příští premiér Babiš ve čtvrtek ve svém pravidelném příspěvku řekl, že se stále snaží přesvědčit Fialovu vládu, aby poslala rozpočet do dolní komory. „Bylo by dobré, kdyby nám s tím pan prezident pomohl a donutil je, aby to dali do Sněmovny,“ prohlásil šéf ANO.
Prezident později reagoval, že žádost považuje za relevantní. Ocenil by ale jiný styl komunikace. „Na jednu stranu bych uvítal, kdyby mi to Andrej Babiš zavolal nebo řekl osobně a nemusel mi to vzkazovat přes média,“ podotkl Pavel.
Premiér Fiala pak zopakoval, že současná vláda odeslala 30. září svůj návrh rozpočtu na příští rok do sněmovny, kde je od to doby k dispozici. „Kdokoliv, včetně vedení hnutí ANO, tedy má k tomuto materiálu neomezený přístup,“ uvedl předseda vlády.
Podle něj si Babiš snaží vytvářet alibi pro to, aby mohl zvyšovat deficity a zadlužovat zemi. „V tom mu pomáhat nebudeme. Jeho vláda může na svém prvním zasedání hned schválit rozpočet, jak před volbami sliboval. Nic jí v tom nebrání,“ uvedl premiér.
Problém je v tom, že dosluhující kabinet sice poslal návrh rozpočtu Sněmovně, jenže ta mezitím skončila a po volbách vznikla nová, která se ale návrhem nemůže zabývat. „Upozorňuji vás, že vznikají potenciálně škody. Je absolutně nezodpovědné, že to odmítáte, je to skandální, protizákonné, byl bych nerad, abychom skutečně podali trestní oznámení,“ míní Babiš. S možným porušením zákona to ale není tak jednoduché (viz Děkan Boháč: Vláda by návrh předložit měla).
Děkan Boháč: vláda by návrh předložit měla
Děkan Právnické fakulty UK a vedoucí katedry finančního práva Radim Boháč míní, že by vláda nové Sněmovně návrh rozpočtu poslat měla. Podle litery zákona má vláda povinnost předložit návrh zákona do Sněmovny nejpozději tři měsíce před koncem rozpočtového roku, tedy do 30. září. To Fialův splnil, jenže zákon nepočítá s tím, že se mezitím ustanoví nová Sněmovna.
Děkan připomněl, že podle článku 42 Ústavy je to pouze vláda, kdo může návrh zákona o státním rozpočtu předložit. „S ohledem na to se domnívám, že uvedené ustanovení lze vyložit tak, že vláda by měla předložit návrh zákona o státním rozpočtu i nové Sněmovně, respektive předsedovi nové Sněmovny, tak, aby mohl být naplněn uvedený cíl zákona, tedy přijetí zákona o státním rozpočtu před začátkem rozpočtového roku,“ uvedl Boháč pro ČTK.
Šéf hnutí ANO se dušuje, že zákon o rozpočtové odpovědnosti měnit nebude a nebude měnit ani schodek rozpočtu. Ten je navržený na 286 miliard korun. Podle zástupců hnutí ANO v návrhu chybí peníze na dopravní infrastrukturu, zdravotnictví či investice.
📢 Co kdo říká:
Andrej Babiš, předseda ANO: „Pan Fiala nám vzkázal, že si máme počkat na naši vládu. No, asi bude v prosinci, takže vlastně nám říká, že do března je všechno zastaveno a nemůžeme pokračovat ve výkupu pozemků na Pražský okruh a nové dálnice.“
Petr Fiala (ODS), premiér: „Babiš o něm (návrhu rozpočtu) pořád tvrdil, že je úplně špatný, nerealistický a chybí v něm desítky miliard, a současně, že má vysoký deficit. Po volbách žadoní, abychom jej do sněmovny ke schválení znovu poslali (…) Tvrzení ANO o tom, jak jsou na vládnutí připraveni, bylo jen jednou z jejich mnoha předvolebních lží.“
Petr Pavel, prezident: „Když končící Sněmovna nemůže rozpočet projednat, je naprosto legitimní, aby ho projednala ta nová. Až o tom budu mluvit s panem premiérem, tak mu řeknu, že by bylo vstřícným gestem, aby ho předložil i nové Sněmovně.“
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: „V tuto chvíli, kdy nebyla nová Sněmovna ještě ustavena, včetně řádné volby předsedkyně nebo předsedy, je bezpředmětné mluvit o tom, že by měla vláda návrh rozpočtu na příští rok posílat znovu.“
Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí: „Pokud odmítá (vláda) svůj návrh sněmovně poslat, vědomě zdržuje rozpočtový proces a komplikuje tak život nejen příští vládě (to by mi nevadilo), ale všem veřejným službám, které čekají na rozpočet jako na nezbytný nástroj řízení své práce.“
🔍 Kontext: Napjatá termínová situace okolo rozpočtu vznikla v roce 2013, kdy se po pádu vlády Petra Nečase přesunuly volby na podzim. Při posledním předávání moci poslala tehdejší Babišova vláda rozpočet do Sněmovny na přelomu října a listopadu. Tedy po volbách do dolní komory.
Nastupující vláda ale s návrhem nesouhlasila a přepracovala jej, což vedlo k rozpočtovému provizoriu, které skončilo v březnu následujícího roku. Že by se historie mohla po čtyřech letech opakovat, připouští i Alena Schillerová (ANO), která je všeobecně považována za příští ministryni financí.
Rozpočtové provizorium omezuje státní výdaje a hospodaření země se řídí podle posledního schváleného rozpočtu. V době omezení jednotlivé kapitoly rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. To znamená, že mohou být omezeny některé investice státu, ale třeba i zvyšování platů.
