Evropská regulace sociálních sítí měla přiškrtit ovlivňování voleb, dopadla ale na politiky a média

➡️ Co se stalo: Evropa natolik zpřísnila pravidla pro politickou reklamu, že se firmy jako je Meta a Google raději rozhodly zakázat vše, co by ji mohlo jen připomínat.

Evropská pravidla pro politickou reklamu na internetu mají 117 stran. A právě firmy jako Meta (Facebook, Instagram či WhatsApp) a Alphabet (YouTube, Google, Google Ads) snahu o dodržování těchto pravidel rovnou vzdaly. Jednoduše ji nepovolují.

Meta k výraznému omezení přistoupila už v pondělí. Na jejích platformách neprojde propagace politických zpravodajských textů, ale také textů s politickým podtextem. Netýká se to jen samotné politiky, ale i takzvaných sociálních témat, protože i ta mohou v důsledku pomáhat či škodit některým politickým stranám.

📰 Paradox médií: Pokud například zpravodajský web odhalí politickou korupční kauzu, nemůže zprávy o ní propagovat a příspěvky na sítích sponzorovat. A vzhledem k tomu, že se omezení týká i sociálních témat, média nemohou propagovat  ani články o kriminalitě v některém regionu, chudobě nebo migraci.

Rada vydavatelů – která sdružuje generální ředitele předních evropských mediálních organizací působících v oblasti zpravodajských médií, televize, rozhlasu a digitálních trhů – se obává, že ani vydavatelé nemusejí být na svých platformách schopni pravidla dodržovat.

Situace dopadá i na samotné politiky, kteří sice formálně své vlastní názory propagovat mohou, ale kvůli sítu pravidel jejich texty projít na platformy nemusejí. Důvodem může být například skutečnost, že formálně nelze propagovat politické názory někoho jiného. 

❓ Co by musely sociální sítě splňovat: Pravidla zavedla mimo jiné i vytvoření systému, který uživatelům umožní zpochybnit věrohodnost jednotlivých tvrzení v politické reklamě. Jejich stížnosti následně musí posoudit provozovatel příslušné platformy. Potíže přináší i to, že by sociální sítě měly v důsledku posuzovat, zda reklama je či není pravdivá.

Vyhodnocování každého příspěvku by bylo složité a stejně by stále hrozily sankce za porušení pravidel. Každé cílení politické reklamy, ať již na obyvatele nějakého regionu, věkovou skupinu či socioekonomickou třídu, vyžaduje od uživatelů aktivní souhlas se zobrazováním právě takové reklamy. Sociální sítě by tak navíc musely od uživatelů získat výslovné povolení pro politickou reklamu.

Pravidla stanovují i to, aby velké firmy provozující sociální sítě měly vždy aktuální údaje o tom, kdy jsou jaké volby a referenda, aby mohly lépe vyhodnocovat, co by mohla být nepovolená politická reklama.

Sociální sítě navíc musejí informace o politických reklamách, včetně utracených peněz a konkrétních parametrech kampaní, na vyžádání předat novinářům či občanským spolkům.

🌐 Virální šíření bez podpory: Politická reklama ve výsledku ale na sociálních sítích nechybí. Šíří se sdílením a prostým faktem, že jde zpravidla o příspěvky, na které lidé častěji a emotivněji reagují. Proto se uživatelům zobrazují zdarma s cílem je na stránkách sociální sítě udržet co nejdéle.

Funguje i fakt, že mezi lidmi některá témata více rezonují a politická reklama se může „zdarma“ šířit přilepená k příspěvkům, které mezi lidmi rezonují.

Nové evropské nařízení mělo zamezit ovlivňování voleb ze zahraničí (například z Ruska). Fakticky se na tom ale příliš nezmění, jelikož šíření propagandy se většinou děje skrz falešné účty, sdílením příspěvků a umělým zvyšováním dosahu.

🔎 Kontext: Dosud bylo možné sponzorovat i čistě politickou reklamu s tím, že bylo vždy uvedeno, kdo konkrétně za to platí.

Meta tvrdí, že nové povinnosti jsou příliš složité a přinášejí nejistotu pro zadavatele reklamy i samotné platformy. Evropská pravidla podle firmy omezí možnosti informovat o důležitých společenských otázkách.

Omezení platí i pro některé regiony mimo EU, například v USA, Brazílii, Indii, Izraeli, Mexiku a Velké Británii nelze sponzorovat příspěvky, které odrazují od účasti na volbách, nebo takové, které zpochybňují legitimnost a výsledky voleb.