Obrana pod novým generálem: F-35 jsou priorita, Babišovi navzdory

🪖 Co se stalo: Když v pondělí uváděl premiér Andrej Babiš (ANO) do úřadů své ministry, představovali své priority. Výjimkou byl právě Jaromír Zůna. Setkání s novináři naplánoval až na pátek.

„Mezi mé hlavní priority patří zpevnění civilního řízení, obranné plánování, alianční závazky či protivzdušná obrana,“ vyjmenoval Zůna s tím, že nejdůležitější je národní obrana.

Vedle toho chce také podporovat asociace obraného průmyslu. Aktuálním úkolem je podle ministra aktualizace koncepce výstavby armády do roku 2040. Ta by měla být předložena ke schvalování v listopadu 2026.

💸 Nákupy budou: Zůna oznámil, že resort bude pokračovat ve strategických a modernizačních projektech. A to včetně pořízení letadel F-35, což je podle něj priorita. 

Právě tento nákup přitom ostře kritizoval Andrej Babiš. Tvrdil, že Česko stroje nepotřebuje, nákup je omyl a dokonce navrhoval přeprodat je Izraeli. Hnutí ANO ve volební programu slibovalo přehodnocení tohoto nákupu. 

O F-35 se zmínil ve své gratulaci Babišovi i americký prezident Donald Trump. „Andrej ví, jak se uzavírají dohody, a očekávám od něj fantastické věci, včetně F-35,“ napsal tento týden šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social.

Podle Zůny zatím tato akvizice běží dál. „Je to projekt strategické povahy, takže bude rozhodnuto na úrovni vlády, jak se v něm bude pokračovat. Zatím tam není žádná změna,“ řekl ministr. Prioritu má kvůli projektu F-35 i modernizace letiště v Čáslavi, která je nutnou součástí nákupu letadel.

Na seznamu strategických projektů armády je také pořízení bojových vozidel pěchoty CV90, středních transportních letounů Embraer C-390, tanků Leopard 2A8 a nákup vozidel pro ženisty.

❗Pochvala i varování: „Je moc dobře, že ministr obrany Zůna vnímá urgentnost a náročnost nových cílů výstavby schopností NATO a pokračování v nastartované modernizaci armády. Tím prvním signálem je rozhodně zajištění dostatečného rozpočtu na obranu a vyjednávání o jeho výši. Pokud ten neporoste, armáda bude muset začít některé projekty odsouvat, nebo dokonce škrtat,“ uvedla k tomu bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle ní ale nepůjde držet nastavené tempo modernizace armády a zároveň škrtat v resortu místa. Narážela tím na plánovanou systemizaci, kterou chystá Babišova vláda a která se dotkne i resortu obrany.

Prostor pro úpravy návrhu rozpočtu pro obranu je ale podle ministra Zůny malý, protože je úřad vázán závazky a akvizičními procesy na příští rok. Podle návrhu rozpočtu předchozího kabinetu má obrana hospodařit se 175,8 miliardy korun, což podle Zůny odpovídá dvěma procentům HDP z dubnové predikce. Odpovídá to závazků států NATO.

Dalších 30,6 miliardy korun, které se mají do závazku započítat, je z ostatních kapitol a odpovídají 0,35 procentům. Babišova vláda ale chce rozpočet přepracovat. 

💀 Rusko je agresor: „Naše podpora Ukrajiny bude pokračovat. Stojíme na straně Ukrajiny, která se brání, agresorem je Rusko,“ konstatoval ministr. Otázkou ale podle něj je, jaká forma podpory je nejlepší. A to i s ohledem na české zájmy.

Co se týče české muniční iniciativy, o jejím dalším osudu rozhodnuto není. Ministr řekl, že o ní vláda rozhodne jako celek. „Bude připraveno jednání pro premiéra za účasti expertů, které se bude zabývat, jak dál v této iniciativě pokračovat. V zásadě muniční iniciativu nezpochybňuje nikdo, jde o proces jejího řízení a jak dál pokračovat,“ prohlásil Zůna.

Iniciativu před volbami kritizovalo Babišovo ANO a chtělo ji zrušit. Stejný postoj zastává i koaliční hnutí SPD, které Zůnu vyslalo do vlády.

🎖️ Řehkův nástupce: Před Zůnou je také úkol vybrat nového náčelníka generálního štábu. Karel Řehka má skončit ve funkci příští rok v létě. Ministr mu už zadal úkol vypracovat personální záměr ohledně obsazení hlavních funkcí ve velení a řízení armády. Na jeho základě má být sestaven okruh kandidátů na funkci náčelníka generálního štábu.

🖥️ Náhrada technologiemi: Ministr se také domnívá, že rozsah úkolů a požadavků, které plynou nejen ze závazků vůči NATO, nelze naplnit ve stávajících strukturách armády a ministerstva obrany. 

Připomněl, že armáda kalkuluje s potřebou navýšit stav na nejméně 37,5 tisíce vojáků. Nyní má armáda asi 28 tisíc příslušníků, včetně členů Vojenského zpravodajství, Vojenské policie nebo vojenských škol. V letošním roce ale resort hlásí rekordní nárůst rekrutů, jak už Publico psalo.

Ministerstvo bude podle Zůny dál usilovat, aby armáda měla připravený a motivovaný personál. „Systémově ale půjde o to, že půjdeme cestou náhrady lidské práce technologiemi. Nemůžeme si dovolit extenzivní rozvoj početních stavů, a přitom by bojová hodnota těchto jednotek zůstala na stále stejné úrovni,“ dodal.