Babiš jako chytrá horákyně. Hlasoval pro půjčku Ukrajině, Česko ale ručit nebude
V pátek v noci Evropská rada oznámila schválení bezúročné půjčky pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Ruská aktiva se k půjčce nevyužijí. Rozhodnutí nepodpořily pouze Maďarsko a Slovensko. Český premiér Andrej Babiš hlasoval pro, stanovil si ale podmínku.
🚩 Proč je to důležité: Babiš spěchal se jmenováním, aby se mohl účastnit čtvrtečního jednání, jehož závěry fakticky udržely Ukrajinu na nohou. Nakonec se přiklonil k Viktoru Orbánovi, současně ale naznačil, že s ním plně nesouzní.
➡️ Co se stalo: Rozhodnutí Rady oznámil krátce před třetí hodinou ranní její předseda António Costa, samotné jednání trvalo zhruba patnáct hodin. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před summitem uvedla, že „z jednání neodejdeme, dokud financování Ukrajiny na další dva roky nebude vyřešeno“.
Ukrajině hrozí v příštím roce obrovský rozpočtový schodek, jednání o půjčce tak bylo označováno za „otázku existence Ukrajiny“. Podle pátečního rozhodnutí si EU půjčí peníze na finančních trzích a úvěr bude kryt unijním rozpočtem, ručiteli tak budou členské státy.
Původní plán, někdy označovaný jako „Plán A“ – tedy využití zmrazených ruských aktiv jako záruky půjčky – neprošel. Proti tomuto návrhu vystupoval především belgický premiér Bart De Wever. Přidaly se k němu ale i další země, nakonec i Francie, jejíž postoj fakticky rozhodl o tom, že „Plán A“, který prosazovalo zejména Německo a Evropská komise, neprojde, píše například list Financial Times (FT).
Schválená půjčka má být podle lídrů pouze „dočasným řešením“. Technické a právní práce na takzvané „reparační půjčce“ garantované ruskými aktivy mají dál pokračovat. Kreml už dříve slíbil „nejtvrdší“ reakci, pokud by jeho zmrazená státní aktiva byla použita k financování Ukrajiny (psali jsme zde).
Proti jakékoli půjčce Ukrajině jsou dlouhodobě Maďarsko a Slovensko, které rozhodnutí jako jediné země nepodpořily, současně ho ale ani nevetovaly.
❓ Ani s Orbánem, ani s Komisí: Česko na rozdíl od Maďarska a Slovenska s půjčkou souhlasí, vyjednalo si však, že za ni nebude ručit. Babiš tak splnil slib, se kterým do Bruselu jel – tedy že „Česko za nic ručit nebude“ – a zároveň pokračuje v podpoře Ukrajiny (psali jsme zde).
„Jak jsem avizoval, Česká republika nechce ručit za žádné tyto půjčky ani garance,“ řekl český premiér po jednání. „Nakonec bylo domluveno, že se poskytne půjčka 90 miliard eur na léta 2026 a 2027 s tím, že Česká republika nebude ručit v žádném případě ani za jednu, ani za druhou půjčku, pokud by k nim došlo,“ popsal Babiš.
Ke zmrazeným ruským aktivům a jejich případnému využití k financování Ukrajiny premiér poznamenal, že si myslí, „že tyto peníze by se měly použít až po skončení války“.
Ohledně pokračujících snah o vypracování plánu, jak uskutečnit „reparační půjčku“, Babiš uvedl, že „pokud v tom budou chtít některé státy pokračovat, je to jejich problém. Většina lídrů vůbec nerozuměla navrženému plánu – tedy tomu, jak s ním naložit“.
👀 Co dál sledovat: Otázkou zůstává, jak postoj Andreje Babiše vnímají ostatní členské státy a instituce EU a jaký osud budou mít zmrazená ruská aktiva v budoucnu.
