Macron vrací vojenskou službu. Mladým zaplatí tisíc eur měsíčně
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil zavedení nového dobrovolného vojenského výcviku. Program určený mladým od 18 let má trvat deset měsíců s odměnou 900 až 1000 eur měsíčně. Cílem je vycvičit až 50 tisíc mladých lidí ročně do roku 2035.
🚩 Proč je to důležité: Francie reaguje na válku na Ukrajině. Několik evropských zemí včetně Německa již zavádí podobné programy a další státy obnovily povinnou vojenskou službu.
➡️ Co se stalo: Emmanuel Macron ve čtvrtek navštívil 27. brigádu horské pěchoty ve Varces v departementu Isère, kde představil parametry nového „dobrovolného národního výcviku“.
Nový program má být otevřen mužům i ženám od 18 let a první účastníci by měli nastoupit již v roce 2026. V prvním roce se počítá s 2 000 až 3 000 dobrovolníky, do roku 2030 by měl počet vzrůst na 10 000 a konečným cílem je mít za rok 2035 vycvičeno 50 000 účastníků.
Dobrovolníci absolvují desetiměsíční výcvik zahrnující fyzickou přípravu, taktický trénink a střelecká cvičení. Nebudou vysíláni do zahraničních misí, ale mohou se podílet na operaci Sentinelle v boji proti terorismu na francouzském území. Kromě peněz mohou získat i kredity uznatelné ve vysokoškolském studiu.
Celý projekt vzniká kvůli „rostoucí hrozbě“ války v Evropě. Především tedy kvůli válce na Ukrajině.
📢 Co řekl Macron: „Je naprosto nutné okamžitě vyloučit, že budeme posílat naše mladé na Ukrajinu. O to vůbec nejde,“ prohlásil Macron v rozhovoru pro RTL.
Prezident takto reagoval na kontroverzní výrok náčelníka generálního štábu Fabiena Mandona, který minulý týden uvedl, že národ musí být „připraven přijmout ztrátu svých dětí“.
🔎 Kontext: Náklady na celý program při účasti 10 tisíc účastníků se odhadují na 400 milionů eur ročně, pro plných 50 tisíc by částka činila 2 miliardy eur. Realizace bude proto probíhat postupně s ohledem na dostupné kapacity pro ubytování, vybavení a výcvik nových rekrutů.
Francie byla první moderní zemí, která zavedla všeobecnou brannou povinnost. Stalo se tak v roce 1798 zákonem Jourdan-Delbrel během Velké francouzské revoluce, který stanovil: „Každý Francouz je vojákem a je povinen bránit vlast."
Povinná vojenská služba byla na pevno zavedena až v roce 1905. Délka služby se v průběhu 20. století měnila – před první světovou válkou činila dva roky, v roce 1913 byla prodloužena na tři roky. Po válce se postupně zkracovala na 18 měsíců (1950), 16 měsíců (1965), 12 měsíců (1970) a nakonec 10 měsíců od roku 1992.
Přechod k profesionální armádě a zrušení povinné vojenské služby zavedl až prezident Jacques Chirac v roce 1997. Důvodem byl konec studené války a rozpad Varšavské smlouvy.
👀 Co dál sledovat: Vláda bude muset vyjasnit financování programu, které není zahrnuto v současném vojenském programovém zákonu na období 2024–2030.
Zajímavý bude také vývoj podobných iniciativ v dalších evropských zemích – Německo od roku 2026 zavede dotazníky pro všechny osmnáctileté zjišťující zájem o službu v Bundeswehru, povinnou vojenskou službu již mají nebo obnovily Rakousko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Řecko, Lotyšsko, Litva a Švédsko.
