Meta i Open AI chystají nové platformy. Zájem o „socky“ ale značně klesá
Po roce 2022, kdy sociální sítě dosáhly svého vrcholu, začala jejich návštěvnost výrazně klesat. Nejvíce se to projevuje u mladších uživatelů, zejména ve věku 16 až 24 let, kteří na platformách tráví stále méně času, což odráží postupný ústup zájmu o tradiční podobu sociálních médií.
🚩 Proč je to důležité: Podle odborníků už lidé nestojí o obsah řízený algoritmy. Tento trend má dopad na marketingové strategie firem. Už jednoduše nestačí se spoléhat na influencery a sociální sítě.
➡️ Co se stalo: Podle analýzy digitální výzkumné společnosti GWI pro Financial Times dosáhl čas strávený na sociálních médiích svého vrcholu v roce 2022. Od té doby stabilně klesá.
Studie zahrnující čtvrt milionu dospělých ve více než 50 zemích ukázala, že v rozvinutých zemích trávili uživatelé starší 16 let koncem roku 2024 průměrně 2 hodiny a 20 minut denně na sociálních platformách – což představuje pokles téměř o 10 procent oproti roku 2022.
Zvláště výrazný propad je patrný u mladých uživatelů, tedy těch, kteří sociální média v minulosti využívali nejvíce. V Evropě zaznamenali odborníci nejstrmější pád zájmu právě mezi teenagery a lidmi ve věku 20 až 30 let.
Podle dat GWI poklesl denní čas strávený na sociálních médiích z maxima 2 hodin a 31 minut ve třetím čtvrtletí 2022 na 2 hodiny a 19 minut ve druhém čtvrtletí 2024, což představuje pokles o 8,6 procenta.
Výraznou výjimkou z globálního poklesu je Severní Amerika, kde spotřeba sociálních médií naopak stále roste. V roce 2024 byla v USA a Kanadě o 15 procent vyšší než v Evropě.
🔃 Co se změnilo: Důvody opadajícího zájmu jsou podle odborníků různorodé. Především jde ale o digitální únavu, přítomnost toxických uživatelů a botů, negativní dopady na duševní zdraví a přetížení informacemi.
Mění se také motivace uživatelů. Podíl lidí, kteří uvádějí, že sociální platformy používají pro udržování kontaktu s přáteli, pro vyjádření sebe sama nebo seznamování s novými lidmi, poklesl od roku 2014 o více než čtvrtinu. Naopak vzrostl podíl těch, kteří aplikace otevírají reflexivně pouze pro vyplnění volného času, což naznačuje přechod od vědomého k bezmyšlenkovitému prohlížení.
🌐 Jak reagují giganti: Přestože lidé postupně opouštějí sociální sítě, technologické firmy se snaží vyvíjet nové. Meta a Open AI nedávno představily nové platformy, na kterých bude hlavně obsah generovaný umělou inteligenci. Ten umožnují nové modely AI. Podle serveru Maverick se tím ale firmy zaměřily jen na „rychlé dopaminové zážitky“.
🔎 Kontext: Fenomén digitální únavy začali popisovat výzkumníci již v polovině minulé dekády, ale teprve v posledních letech nabyl na intenzitě. Studie z roku 2024 ukazují, že přetížení informacemi, strach z promeškání důležitých událostí (FOMO), nutkavé užívání a konfrontace s toxickým obsahem vedou k psychosomatickým reakcím jako je vyčerpání, deprese, úzkost a sociální izolace.
Reakcí na tento stav je rostoucí popularita konceptu „digitálního detoxu". Výzkum společnosti Deloitte z roku 2025 ukázal, že každý pátý spotřebitel (20 procent) smazal v posledních 12 měsících alespoň jednu aplikaci sociální sítě, přičemž mezi generací Z to byla téměř třetina (29 procent). Čtvrtina uživatelů jako důvod uvedla, že aplikace spotřebovávala příliš mnoho jejich času, pětina pak negativní dopad na duševní zdraví nebo přítomnost dezinformací.
👀 Co dál sledovat: Experti naznačují, že odliv uživatelů sociálních sítí by mohl změnit i marketing. Organický dosah, tedy počet lidí, kteří uvidí příspěvek bez placené reklamy, na hlavních platformách výrazně poklesl. Na Facebooku dosahuje průměrný organický dosah příspěvku pouhých 1,37 procenta sledujících, zatímco míra zapojení činí pouze 0,2 procenta.
Na Instagramu přirozené zobrazení kleslo o 29 procent, na Facebooku o 9 procent. Tyto změny platformy motivují k tomu, aby tvůrci obsahu a firmy platily za reklamu místo spoléhání se na bezplatné sdílení.
