Německo flirtuje s jadernými zbraněmi. Merz otevřel citlivou otázku
V Evropě probíhají debaty o strategické závislosti na Spojených státech. V rámci těchto diskusí německý spolkový kancléř Friedrich Merz uvedl, že Berlín zkoumá, jak zapojit Německo do evropského „jaderného deštníku“. Podle něj se ale nemá jednat o náhradu amerického jaderného arzenálu v Evropě.
🚩 Proč je to důležité: Německo je vázáno mezinárodními smlouvami a nesmí jaderné zbraně vyrábět ani vlastnit. Pokud by Německo disponovalo možností protivníky „jaderně odstrašit“, mohlo by to nicméně mít velké následky.
➡️ Co se stalo: Merz ve čtvrtek po vystoupení k zahraniční politice v Bundestagu uvedl, že „probíhají rozhovory“ s dalšími evropskými státy o zapojení Německa do evropského systému „jaderného odstrašení“. Ve vystoupení zmínil Británii a Francii, které jako jediné evropské země jadernými zbraněmi disponují, uvedla například agentura Reuters.
„Jaderné odstrašení“ je bezpečnostní strategie, při níž stát drží jaderný arzenál, který má protivníka od útoku odradit hrozbou zdrcující odvety.
Merz zdůraznil, že Německo je vázáno mezinárodními smlouvami, které mu zakazují mít vlastní jaderné zbraně. To však podle kancléře nebrání diskusím o možném společném řešení s dalšími evropskými zeměmi. V takovém systému by mohlo být Německo chráněno jadernými arzenály spojenců, ale fakticky by zbraně nevlastnilo.
Podle Merze nemají diskuse vést k náhradě, ale k doplnění amerického jaderného arzenálu v Evropě a k posílení evropské role v NATO při zachování vazeb na USA. „Víme, že musíme dospět k řadě strategických a vojensko-politických rozhodnutí, ale v tuto chvíli na to ještě není vhodná doba,“ dodal.
Jednání o „sdílených“ jaderných zbraních jsou ve „velmi rané fázi“, doplnil pro list Die Zeit mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius. Zdůraznil, že snahy o „zesílení evropských odstrašujících možností“ vychází ze závazků k NATO – a z toho vyplývá i jednání s Velkou Británií, která není členem EU, ale je členem NATO.
💣 Výbušná otázka: Přestože není jasné, co by zapojení Německa do evropského „jaderného deštníku“ fakticky znamenalo, samotná existence jednání otevírá citlivou otázku – a téma německého vztahu k jaderným zbraním se bude pravděpodobně dále vyvíjet.
Podle předsedy Mnichovské bezpečnostní konference Wolfganga Ischingera by Německo mělo hrát zvláštní roli v „silnějším zapojení Evropy do jaderného odstrašení NATO“, ale vyhnout se scénáři, kdy by kvůli tomu Spojené státy z Evropy stáhly svůj vlastní jaderný arzenál, řekl deníku Welt. Připomněl, že rozšíření evropského „jaderného deštníku“ navrhoval francouzský prezident Emmanuel Macron už v roce 2020, v Německu ale iniciativa tehdy vzbudila jen malý ohlas.
Pro silnější zapojení se vyslovil i zahraničněpolitický expert CDU a poslanec Spolkového sněmu Roderich Kiesewetter. „Považuji za velmi důležité nezpochybňovat americký jaderný deštník, ale v jeho stínu přemýšlet o tom, co by se stalo, kdyby Američané vyhověli i tomuto ruskému požadavku a stáhli jaderné zbraně z Evropy,“ uvedl pro stanici N-TV.
🔎 Kontext: Německu zakazuje vlastnit jaderné zbraně Smlouva Dva plus čtyři z roku 1990, jež umožnila znovusjednocení Německa, a Smlouva o nešíření jaderných zbraní. Merz ale dle svých slov tyto závazky měnit nechce a mluví o „evropském řešení“. Podle bulvárního deníku Bild v části německé veřejnosti nyní zaznívají i hlasy volající po jaderných zbraních přímo vlastněných Německem.
Francouzský jaderný arzenál se obecně odhaduje na zhruba 290 hlavic. Británie má od roku 2021 počet omezený na nejvýše 260 hlavic, ale přesný počet není známý. Odhaduje se, že USA mají v Evropě kolem stovky jaderných bomb rozmístěných na několika základnách v pěti členských státech NATO, a to i v Německu – na letecké základně v Büchelu.
