Putinovi docházejí peníze na nábory. Odkud budou letošní rekruti
Rusko potřebuje k pokračování války na Ukrajině v roce 2026 stálý příliv nových vojáků, ale federální i regionální rozpočty čelí vážným potížím. Docházejí údajně i peníze na lákání mužů do armády a začalo snižování odměn. Kreml proto bude v regionech dle expertů častěji využívat nábor založený na nátlaku a podvodech.
🚩 Proč je to důležité: Loni zaznamenala ruská armáda největší ztráty od začátku invaze na Ukrajinu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky chce Kreml v roce 2026 naverbovat 409 tisíc nových vojáků, což odráží kritický nedostatek bojeschopné síly.
➡️ Co se stalo: V ruském rozpočtu docházejí peníze na verbování nových vojáků. V důsledku toho už podle serveru Euronews v některých regionech snížili platby za nástup do armády. Někde až o 89 procent.
Marija Vyuškovová, výzkumnice regionálních a etnických rozdílů v ruských válečných ztrátách, v rozhovoru pro The Moscow Times varuje, že v roce 2026 budou nábory stále více založeny na donucování. Podniky mohou být nuceny poskytnout armádě určitý počet „dobrovolníků“ a budou na zaměstnance vyvíjet tlak, aby podepsali kontrakt.
Podle ní se už nyní proti brancům, kteří mohou po ukončení povinné služby vstoupit do armády, používají fyzické útoky, mučení nedostatkem spánku, dochází k padělání podpisů na kontraktech, a dokonce jsou někteří muži údajně zabíjeni za odmítnutí podepsat. Vyuškovová očekává, že tyto praktiky se v roce 2026 stanou systémovými. Podle expertů podepíše kontrakt zhruba 30 procent branců.
📍 Které regiony ponesou největší břímě: Republiky Baškortostán (Baškirsko) a Tatarstán, které vedly celkový počet regionálních ztrát během roku 2025, pravděpodobně zůstanou na vrcholu seznamu. Do listopadu 2025 měl Baškortostán 7643 potvrzených mrtvých a Tatarstán 6599, zatímco Moskva s více než 13 miliony obyvatel evidovala 4520 úmrtí.
V přepočtu na počet obyvatel však zůstávají lídry etnické republiky Tuva, Burjatsko a Altaj, kde je úmrtnost 30- až 40krát vyšší než v Moskvě (viz graf).
Zajímavostí je velmi nízký počet identifikovaných válečných úmrtí v republikách Severního Kavkazu s výjimkou Severní Osetie – pouze Moskva a Petrohrad vykazují nižší čísla. Vyuškovová spekuluje, že Kreml se možná obává nestability na Kavkaze, pokud by se tam objevilo mnoho lidí se zbraněmi a bojovými zkušenostmi.
💸 Finanční kontext: Symptomem nedostatku financí je zmíněný fakt, že od října několik ruských regionů výrazně snížilo jednorázové platby za podpis vojenského kontraktu – například Samara z 3,6 milionu na 400 tisíc rublů, což představuje pokles o 89 procent. Republika Marij El (Marijsko) snížila platby ze tří milionů na 800 tisíc rublů a Tatarstán provedl podobné škrty.
Paradoxně Burjatsko, jedna z nejchudších republik, v dubnu naopak zvýšilo finanční odměny za podpis kontraktu a udržuje je na vysoké úrovni. Hlava Burjatska Alexej Cydenov je relativně mladý a ambiciózní politik, který ale Moskvě nemůže nabídnout mnoho kromě vojáků – Burjatsko nemá ropu ani kritickou výrobu.
Dodávání vojáků je dnes hlavním ukazatelem efektivity ruských guvernérů, a proto skutečnost, že burjatské úřady nesnížily vojenské platby, jasně ukazuje politické priority, tvrdí Vyuškovová.
👀 Co dál sledovat: Klíčové bude, zda Kreml vyhlásí druhou mobilizaci, což by zcela změnilo situaci. V takovém případě by etnické republiky jako Tuva, Burjatsko a Altaj mohly být opět nepřiměřeně postiženy, podobně jako při částečné mobilizaci v září 2022.
Rusko v roce 2026 oficiálně plánuje odvést 261 tisíc lidí k vojenské službě a prezident Vladimir Putin podepsal výnos o nasazení aktivních rezervistů do speciálních výcvikových táborů k ochraně kritické infrastruktury.
