Spolupracuje Putin tajně s Trumpem? Peking má po akci ve Venezuele obavy
O americkém zásahu v Caracasu, který vedl k zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se v posledních dnech objevují nové informace. Jednou z nich je tvrzení, že přestože Rusko mohlo být o útoku předběžně informováno, tyto poznatky údajně nesdílelo se svým „strategickým partnerem“ – Čínskou lidovou republikou.
🚩 Proč je to důležité: Čína i Rusko deklarují strategické spojenectví proti především americkému vlivu. Zůstává však otázkou, nakolik mezi partnery panuje důvěra.
➡️ Co se stalo: Stupňování tlaku na Madurův režim bylo těžké přehlédnout a probíhalo postupně po několik měsíců. V prosinci sám americký prezident Donald Trump uvedl, že „Venezuela je zcela obklíčena největší armádou, jaká kdy byla v historii Jižní Ameriky shromážděna“.
To, že se americký útok blíží, bylo pravděpodobně jasné Moskvě, která koncem prosince začala z Caracasu zpět do Ruska stahovat své diplomaty, další personál i jejich rodiny. Z určitého úhlu pohledu šlo o překvapivý krok, jelikož ještě koncem října ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon ratifikující smlouvu o strategickém partnerství a spolupráci s Venezuelou a ke stažení došlo jen pár dní před americkým zásahem.
❌ Nepartnerství: Podle zdrojů britského listu The Times však byl ruským postupem zaskočen i další „strategický partner“ – Čínská lidová republika. Moskva totiž s Pekingem informace, kvůli nimž stáhla svůj personál, údajně nesdílela, což v Číně vyvolalo řadu otázek.
Podle listu byl Peking americkou operací, která následovala jen několik dní poté, doslova „zahanben“ a ruským přístupem „zklamán“. O tom, že Čína byla ponechána v nevědomosti, může svědčit i skutečnost, že ještě několik hodin před Madurovým únosem dorazil do Caracasu čínský zvláštní vyslanec pro Latinskou Ameriku Čchiou Siao-čchi. S venezuelským prezidentem jednal o další spolupráci. Krátce předtím čínskou „pevnou podporu Venezuely při obraně její suverenity, nezávislosti a stability“ potvrdil i ministr zahraničí Wang I.
Odhaduje se, že Číně nyní – kromě „ztráty tváře“ – hrozí také ztráta mnoha miliard dolarů, které Venezuele poskytla formou půjček výměnou za dodávky ropy. Dalších zhruba devět miliard dolarů Čína investovala do vybudování petrochemického závodu, který měl venezuelskou surovou ropu zpracovávat. Nyní se však osud venezuelských ropných ložisek nachází v rukou administrativy Donalda Trumpa.
🔎 Kontext: List The Times rovněž připomíná výpověď Fiony Hillové, hlavní poradkyně Donalda Trumpa pro Rusko během jeho prvního funkčního období. V roce 2019 při svědectví před Kongresem uvedla, že ruští úředníci opakovaně naznačovali „velmi zvláštní výměnnou dohodu“, podle níž by Moskva mohla omezit svou podporu Madurovi, pokud by USA daly Rusku volnější ruce na Ukrajině. Nešlo o formální nabídku a Hillová byla následně vyslána do Moskvy, aby zdůraznila, že „Ukrajina a Venezuela spolu nijak nesouvisejí“.
Otázka, zda si Čína svým těsným připoutáním k Rusku zvolila správného „strategického partnera“ v boji proti „americké hegemonii“, se v posledních letech objevuje opakovaně, píše The Times.
🪖 Zásah: Během samotného zásahu Spojené státy nasadily i elitní jednotku Delta Force, která údajně neutrpěla žádné ztráty, přestože čelila přesile Madurovy ochranky. Podle některých médií mohla americká armáda použít „záhadnou sonickou zbraň“, která bodyguardy vyřadila.
Podle The Times útok usnadnila i skutečnost, že ruské protiletadlové raketové systémy S-300 a Buk-M2, jimiž venezuelská armáda disponovala, nebyly údajně napojeny na radarové sítě, a během zásahu tak zůstaly nefunkční.
