Rusku docházejí zásoby zbraní z dob sovětské éry, tvrdí analýza
Podle Institutu Kyjevské školy ekonomiky (KSE) Ruská federace během invaze na Ukrajinu téměř vyčerpala zásoby sovětských zbraní. Její armáda se tak čím dál více spoléhá na dodávky z KLDR a Číny.
🚩 Proč je to důležité: Sovětský arzenál, budovaný od 40. let minulého století, tvořil dlouhodobě klíčovou výhodu ruských ozbrojených sil. Pokud byly tyto zásoby skutečně téměř spotřebovány, půjde o významné oslabení ruské vojenské kapacity.
➡️ Co se stalo: Podle logistické analýzy KSE dosáhly dodávky vyslané ze skladů těžké vojenské techniky a přidružených opravárenských středisek svého vrcholu v roce 2022. Tehdy – během prvního roku invaze na Ukrajinu – z nich odešlo 242 000 tun materiálu.
Tyto sklady podle analýzy představují přibližně 96 procent předválečných zásob ruských tanků, 80 procent obrněných bojových vozidel a 90 procent dělostřeleckých a raketových systémů. Institut sledoval železniční náklad vycházející ze stanic poblíž těchto skladů označený jako „ostatní“, který podle expertů zahrnuje většinu relevantní vojenské techniky.
V roce 2023 objem dodávek klesl na 220 tisíc tun, v roce 2024 na 156 tisíc tun a podle odhadů pro rok 2025 klesne na 119 tisíc tun. Rusko zároveň posílá do opraváren méně techniky, uvedl analytik KSE pro list Financial Times.
Zpráva připomíná, že Rusko od počátku invaze masivně renovovalo sovětskou techniku – včetně tanků T-72 a T-80 ze 70. let – a nasazovalo do boje i stroje T-54, jejichž výroba začala na konci 40. let. Klesající vytížení opraváren a úbytek dodávek podle KSE signalizují, že Rusku tato výzbroj skutečně dochází.
⚔️ Východní spojenci: Analýza rovněž ukazuje rostoucí závislost Ruska na dodávkách z Asie. V roce 2024 pocházelo zhruba 52 procent zásilek kategorie „výbušné materiály“ směřujících do ruských arzenálů z oblasti Nachodka – tichomořského přístavu využívaného Severní Koreou. Zatímco před válkou žádné zásilky nebyly zaznamenány, v roce 2024 objem dosáhl 250 000 tun.
Závěry analýzy korespondují s vyjádřením šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova, podle něhož 40 procent ruské munice pochází ze Severní Koreje. KSE zároveň uvádí, že i když se Čína dosud vyhýbala přímé vojenské pomoci, stala se pro ruský obranný průmysl klíčovým dodavatelem.
🗺️ Možná změna strategie: Financial Times nicméně upozorňuje, že pokles objemu dodávek nemusí nutně znamenat ztrátu bojeschopnosti. Ruská armáda přizpůsobila taktiku tak, aby se více opírala o lehčí techniku, a zároveň investuje do budování nových zásob, uvádí deník.
