„Šikana“ je k ničemu. Čínský prezident poprvé promluvil o nových clech

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé od víkendového jednání vyjádřil k celní válce s USA. A svým způsobem kritizoval Donalda Trumpa jen krátce poté, co se v celních sporech podařilo dohodnout „příměří“ na 90 dní.
🚩 Proč je to důležité: První poznámky Si Ťin-pchinga od víkendového vyjednávání se značně lišily od prohlášení USA a Číny, které hovořilo o uznání důležitosti „vzájemně výhodných hospodářských a obchodních vztahů“.
➡️ Co se stalo: O víkendu se USA a Čína na jednání ve Švýcarsku shodly na „příměří“ a v pondělí oznámili zástupci zemí dohodu. USA snižují cla na čínské zboží ze 145 procent na 30 procent, Čína snižuje odvetná cla na dovoz z USA ze 125 procent na deset procent.
Na průlom pozitivně zareagovaly akciové trhy v USA, Číně i Evropě. Podle znalců trhu bylo snížení cel větší, než se očekávalo, píše například Financial Times (FT). Kvůli celním opatřením, která USA zavedly před nástupem Trumpa k moci, jsou celková cla na čínské výrobky i po snížení kolem 40 procent. Čínská cla budou i po snížení reálně kolem 25 procent, informuje FT.
📢 Co kdo říká: „V celních ani obchodních válkách nejsou žádní vítězové,“ řekl Si Ťin-pching na fóru Čína-CELAC, jak vyplývá z překladů. „Šikana nebo hegemonismus vede pouze k sebeizolaci,“ dodal.
„Pouze jednotou a spoluprací mohou země chránit globální mír a stabilitu a podporovat celosvětový rozvoj a prosperitu,“ řekl Si.
🔎 Kontext: Cla na sebe země uvalily na začátku dubna, když došlo k „přestřelce“ s jejich navyšováním. Již předtím byl ale dovoz z Číny cly zatížen. Dostaly se však do neúnosné míry a i podle amerického ministra financí Scotta Bessenta byla situace dlouhodobě neudržitelná.
Podle expertů citovaných v čínských státních médiích, museli Američané reagovat na tlak přicházející od amerických podnikatelů i spotřebitelů. Čínská média dlouhodobě zdůrazňují, že Čína je schopná a ochotná v obchodní válce neustupovat.
Podle Bessenta je ale realita jinde - Čína vyjednávat musí a jak již dříve řekl: „Číně (kvůli clům) rychle hrozí ztráta deseti milionů pracovních pozic.“ Čínskou ekonomiku současně zatěžují i jiné problémy – například přetrvávající krize realitního trhu, což ohrožuje čínské investory, stavební sektor i soukromé majitele.
Spekulace vyvolalo i nedávné vyjádření čínského ministerstva obchodu, podle kterého si Čína všímá, že „některé ekonomiky rovněž vedou s USA vyjednávání,“ přičemž „ustupování nepřinese mír, kompromisy nezajistí respekt a správnou cestou k ochraně vlastních zájmů je hájit své zásady a principy spravedlnosti a férovosti“.
Podle analytiků takové vyjádření může značit čínské znepokojení nad možným zjištěním, že s některými zeměmi začala americká administrativa o obchodních vztazích jednat pod podmínkou jejich tvrdšího postoje k Číně.
I tak se ale Číně daří už kvůli obavám z nepředvídatelnosti americké administrativy leckde vyvolat dojem spolehlivějšího partnera, upozornil například list Le Monde.
👀 Co sledovat v dalších dnech: Podle médií je stále potřeba vyřešit řadu sporných otázek. USA podle Číny například nespravedlivě „natahují“ koncept národní bezpečnosti, a tak znevýhodňují čínské firmy na americkém trhu.
Současně stále platí čínský zákaz vývozu kovů vzácných zemin do USA – ty jsou potřeba nejen pro vojenské technologie. Čína ale přislíbila pozastavení nebo zrušení tohoto zákazu.