Vojáky chce na Ukrajinu vyslat desítka evropských zemí. Česko by se mohlo účastnit
Jednání o podobě bezpečnostních záruk po hypotetické mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou pokračují. Podle médií jsou ochotny vyslat své vojáky třeba Velká Británie a Francie. Server Publico se na oficiální postoj Česka zeptal premiéra Petra Fialy (ODS). Mluvčí vlády odvětila, že jde o „předčasnou otázku“, podle prezidenta Petra Pavla by se ale ČR účastnit měla.
🚩 Proč je to důležité: Bezpečnostní záruky začínají dostávat konkrétní obrysy. Podle médií v nich evropské země budou hrát hlavní roli.
➡️ Co se stalo: O možném nasazení mírových jednotek jednal americký prezident Donald Trump s evropskými lídry na pondělním setkání v Bílém domě. Konkrétním probíraným plánem bylo vyslání vojáků s americkou podporou, uvedla agentura Bloomberg.
Na úterním jednání evropských představitelů se podle nejmenovaných zdrojů agentury ukázalo, že vojenské síly na Ukrajinu je připravena vyslat asi desítka zemí – mezi nimi Británie a Francie, které by mohly poskytnout stovky vojáků. Identita dalších zemí však zůstává nejasná.
Nejasná je i podoba americké podpory. Trump v úterý vyloučil nasazení amerických vojáků přímo na ukrajinském území, ale připustil možnost letecké podpory.
📢 Co kdo říká:
Donald Trump, americký prezident, pro Fox News: „Pokud jde o bezpečnost, oni (Evropané) jsou ochotni nasadit lidi na zemi. My jsme ochotni pomoci – pravděpodobně by se dalo mluvit o vzduchu, protože nikdo nemá to, co máme my.“
Podle Bílého domu by USA mohly pomoci i s koordinací nebo poskytnout jiné formy bezpečnostních záruk.
❔ Česká účast: Server Publico se zeptal premiéra Petra Fialy (ODS), zda vyslání sil zvažuje i Česko. Na dotaz odpověděla mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková, že „v tuto chvíli jde o předčasnou otázku“.
Prezident Petr Pavel ve středečním rozhovoru pro ČTK uvedl, že pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by se podle něj mohlo a mělo účastnit, protože od začátku podporuje Ukrajinu a je aktivním hráčem v mírovém procesu.
David Šíma, tiskový mluvčí ministerstva obrany: „Česká republika je součástí Koalice ochotných a veškeré své kroky úzce koordinuje s partnery. Pomoc na Ukrajině v návaznosti na dodržování mírové dohody nevylučujeme, vše se bude odvíjet od případných požadavků partnerů a samotné Ukrajiny. Armáda ČR momentálně rozpracovává oblasti možné pomoci. (...) Je však třeba zdůraznit, že pokud by se čeští vojáci do pomoci zapojovali, rozhodně se nepočítá s aktivní účastí v oblasti bojů. (...) Případné vyslání českých vojáků by musela schválit vláda i obě komory Parlamentu ČR.“
🪖 Možná podoba záruk: Připravovaný „balíček“ bezpečnostních záruk může zahrnovat posílení ukrajinské armády výcvikem a personálními posilami. Mimo frontovou linii má být následně rozmístěna mnohonárodní skupina převážně evropských vojáků.
Další část plánu počítá s podporou USA v podobě sdílení zpravodajských informací, ostrahy hranic, dodávek zbraní a případně i protivzdušné obrany, uvádí Bloomberg.
👀 Co dál sledovat: Celková velikost a role, kterou evropská síla sehraje, zatím není jasná. Detaily by však měly být dohodnuty v nadcházejících dnech. Následně bude záležet na tom, zda Moskva i Kyjev nabídku bezpečnostních záruk budou ochotny přijmout.
V těchto dnech se evropští vojenští představitelé setkávají se svými americkými protějšky, aby plány bezpečnostních záruk dále rozpracovali. Podle médií se jednání účastní nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě a náčelníci generálních štábů členských států.
