21 otázek: Filmy jsou knihy naší doby, říká Jiří Mádl
Na loňském festivalu v Karlových Varech zažil fenomenální úspěch se svým filmem Vlny. Letos se herec, režisér a scenárista Jiří Mádl do Varů vrátil a má tu dvojí misi: představil nové pokračování série Tomáše Vorla s názvem Džob (následující po filmech Gympl a Vejška). A především tu zasedá v porotě Hlavní soutěže festivalu. Nálada v týmu je prý výtečná, ale žádné podrobnosti o zhlédnutých filmech prozradit nesmí - vítěze společně oznámí na slavnostním zakončení v sobotu 12. července.
Kterou část dne máte nejraději a proč?
Miluju rána i večery, ale nejradši mám odpoledne.
Zdají se vám sny? Jaké nejčastěji?
Zdají, jeden – dost blbej – se mi občas opakuje. Pak je kategorie sprostejch snů, ty jsou samozřejmě nejzábavnější, a pak sny, které zdánlivě nedávají smysl, ale já si je můžu pro sebe smysluplně analyzovat.
V co absolutně věříte?
V reciprocitu.
Čeho se v dnešní době obáváte?
Toho, že hloupost získává sebevědomí.
Jakou radu byste dal sám sobě ve 20 letech?
Neboj.
Existuje umělecké dílo, které ovlivnilo váš život?
Jsou to určitě filmy Superman, Černá labuť a Věčný svit neposkvrněné mysli.
Cestujete za uměním? Kam naposledy?
Moc ne, ve výtvarném umění se moc neorientuju, to je taková moje černá kaňka. Takže spíš zajedu na nějaký koncert nebo na filmový festival, tam ale většinou stejně jedu pracovat – jako teď ve Varech.
Které město vás nikdy neomrzí?
New York.
Která historická událost nejvíc formovala váš život?
Logicky revoluce. Narodil jsem se roku 86 a kdyby to nepřišlo, tak žiju v úplně jiný zemi.
Které osobnosti současnosti považujete za inspirativní?
Volodymyr Zelenskyj.
Jaký je váš nejoblíbenější způsob odpočinku?
Asi trapně řeknu, co nejspíš všichni – nejvíc mě baví být se svým synem.
Kdybyste mohl na chvíli změnit profesi. Co by vás lákalo?
Diplomacie.
Které předměty by se měly povinně vyučovat ve škole?
Mediální výchova. A taky filmová výchova zaměřená na to, jak vyprávět důležité věci přes filmy. Stejně jako jsme měli čtenářský deník, což považuju za úplný klenot v našem školství, tak by se mi líbilo, kdyby měly děti možnost sledovat filmy z celého světa a psát si divácký deník. Díky tomu čtenářskému jsem se naučil, že se všude na světě píšou dobré knihy, dostal jsem do sebe nějaký základ, na kterém stavím. A stejně tak je to v kinematografii, filmy jsou knihy naší doby.
Vadí vám něco v současné češtině?
Ani ne. Spíš se občas zasměju. Třeba když jsem se ptal neteře, jestli má ráda Harryho Pottera a ona říkala, že je to nějakej random borec.
Jakou superschopnost byste chtěl mít?
Umět létat. To si taky občas užiju v těch snech.
Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
Že se mi daří, co jsem si v začátcích předsevzal: hraju ve filmech, sbírám různé žánry a různé role. Dělám profesi, která mě baví a naplňuje – to považuju za úspěch.
Co je podle vás největší luxus?
Právě tohle – mít možnost si vybírat, co chci dělat a co ne.
A co je v životě nejdůležitější?
Bavit se.
