21 otázek: Ve spánku píšu SMS a věším obrazy, říká Hana Třeštíková
Hana Třeštíková má za sebou spoustu zajímavé práce ve filmovém průmyslu i v komunální politice. Poslední dobou je o ní ale slyšet v souvislosti s jedním velmi důležitým tématem – a tím je reprodukční zdraví. Právě vydala knihu Matkou po čtyřicítce, v níž líčí svou nelehkou cestu za mateřstvím a přidává otevřené rozhovory s dalšími ženami, které se ocitly v podobné situaci.
Kterou část dne máte nejraději a proč?
Osciluji mezi brzkým ránem, kdy jsem milovala ranní vyběhnutí do Letenských sadů ještě se zalepenýma očima, a večerem, kdy jsem lítala po divadlech a koncertech, nebo úplně spokojená seděla na kanapi doma. Nemůžu se rozhodnout. S malým dítětem je vše vzhůru nohama, ale věřím, že se tyto oblíbené momenty do mého života zase vrátí. Teď je moje oblíbená část dne moment, kdy dítě večer usne a já na chvíli nemusím vůbec nic.
Zdají se vám sny? Jaké nejčastěji?
Jsem pověstná svojí náměsíčností. Nasbírala jsem už pěknou řádku historek, co jsem vše ze spaní udělala, od telefonování z pevné linky, převěšování obrazů, vylézání z okna, focení mobilem... Nedávno jsem dokonce poslala pracovní SMS. Takže jsem ráda, když se mi zdá něco, u čeho můžu spát.
V co absolutně věříte?
Když se chce, všechno jde, a krize je šance. Obě rčení asi spojuje silná vůle. Tak věřím na vůli.
Čeho se v dnešní době obáváte?
Doléhají na mě obavy z polarizace společnosti, kdy je mezi lidmi cítit opravdová nenávist a frustrace. A mám obavu z toho, jak tu naši Zemi drancujeme a jestli moje dcera nebude žít v nějaké měsíční krajině.
Jakou radu byste dala sama sobě ve dvaceti letech?
Nech si zamrazit vajíčka.
Existuje umělecké dílo, které ovlivnilo váš život?
Kniha Žízeň po životě od Irvinga Stonea, která mi otevřela svět umění, film Amadeus, jenž ze mne udělal filmového fanouška, a hudba The Beatles, která mne naučila milovat melodie.
Která kniha nebo film vás nejvíc zasáhly v poslední době?
Opravdu se mi líbila kniha Nepatrná ztráta osamělosti od Eliho Beneše.
Cestujete za uměním? Kam naposledy?
V poslední době jsem ráda, když se dostanu do galerie v Praze, ale chystám se do GASKu na výstavu uměleckého sdružení 12/15 Pozdě, ale přece. Táta byl jejich sběratel a já na tomto umění vyrostla.
Které město vás nikdy neomrzí?
New York navždy.
Jakou hudbu si nejčastěji pouštíte?
Mám široké rozpětí. Do sluchátek v tramvaji si pouštím výběr od popu, rapu až po grunge. K uklízení si pouštím soul a funk, ke společnému obědu vážnou hudbu. Jakou písničku ale nikdy nepřeskočím, je Never Let Me Down od Depeche Mode.
Která historická událost nejvíc formovala váš život?
Určitě sametová revoluce. Bylo mi sedm, takže jsem stihla částečně zažít minulý režim, divoké devadesátky jsem už plně vnímala a všechny příležitosti jsem měla možnost využít již v novém miléniu. Myslím si, že mám štěstí, že jsem tuhle magickou dobu zažila. Vím, jaké je vyrůstat v nedostatku, dotkla jsem se euforie a zmatku z nabyté svobody, ale do produktivního věku jsem vstoupila už v klidné demokracii.
Které osobnosti současnosti považujete za inspirativní?
Jsem velkou fanynkou prezidenta Petra Pavla, přesně takhle si představuji státníka. Ráda se řídím kreativními tipy od Michelle Losekoot, odebírám s velikou chutí newsletter o trendech od Pavlíny Louženské.
Kdybyste mohla strávit večer s kýmkoli z minulosti, kdo by to byl?
Chtěla bych potkat obě své babičky. Jednu jsem nestihla vůbec a druhou jsem jako dítě nedokázala docenit. Jedna byla produktová designérka, druhá profesorka češtiny. Dnes bych je strašně ráda poznala, myslím, že v sobě nosím mnoho z nich. Obě to byly velké osobnosti, erudované, vzdělané, kreativní, inspirativní, moderní ženy a díky nim (a samozřejmě rodičům) jsem tam, kde jsem.
Jak nejradši odpočíváte?
Četbou.
Kdybyste mohla na chvíli změnit profesi, co by vás lákalo?
Chtěla bych být nositelkou lidového řemesla. S fascinací na ně koukám v Toulavé kameře a líbí se mi, jak z nich sálá vášeň pro práci, nutkání, trpělivost a klid.
Které předměty by se měly povinně vyučovat ve škole?
Kritické myšlení pro rozeznávání fake news a obsah tvořený AI. A také empatie pro zmenšení propasti v rozdělené společnosti.
Vadí vám něco v současné češtině?
Viz. s tečkou! Šíleně mě to tahá za oči a divím se, že viz za zkratku považují i někteří velmi vzdělaní lidé. A pak tedy těžko snáším slovo navnímat.
Jakou superschopnost byste chtěla mít?
Fakt by mě bavilo cestovat časem do minulosti. Nic bych neměnila, jen bych se koukala, jak lidi žili. Ale do budoucnosti bych cestovat nechtěla, tam bych pak určitě měla tendence ji měnit.
Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
Nezbláznila jsem se z politické funkce a po neúspěšných volbách jsem dokázala pokračovat ve svém životě bez pocitu méněcennosti.
Co je podle vás největší luxus?
Dovolit si nepracovat ve všední den.
A co je v životě nejdůležitější?
Nezlobte se, ale musím: zdraví. Zdraví moje a všech kolem.
