21 otázek: Má budoucnost bude dobrá jako morková kost, říká malíř Salajka
Na jeho expresivních malbách se to hemží divokými zvířaty, rostlinami i bytostmi ze záhrobí. Rád poslouchá nejtvrdší metalový nářez – i ticho nočního lesa nebo šumění vody na rybách. Malíř Martin Salajka patří k nepřehlédnutelným osobnostem výtvarné scény a právě teď zahájil výstavu nejnovějších prací s názvem Nebula v pražské Trafo Gallery.
Ve 21 otázkách prozrazuje, co by dnes poradil svému dvacetiletému já – přestože by ho nejspíš neposlechlo – i jaké poselství mu nedávno nastínil pes z budoucnosti.
Kterou část dne máte nejraději a proč?
Nejradši mám rozednívání na rybách, když vylezu ze spacáku a pozoruju probouzející se přírodu. A pak západ slunce a soumrak. Baví mě ty barvy. Ve městě mám rád část dne, kdy si udělám pauzu a jdu na procházku se psem. A to je jedno kdy.
Zdají se vám sny? Jaké nejčastěji?
Celkem často. Většinou jsou to docela horory. Opakuje se mi často sen, ve kterém se objevují psi, které jsem měl, a mluví se mnou. Nedávno se mi ve snu objevil pes, který mluvil, a byl to prý pes, kterého teprve budu mít. Prozradil mi, že moje budoucnost bude dobrá jak morková kost. Tak asi dobrý.
V co absolutně věříte?
V přírodu a koloběh energie v ní.
Čeho se v dnešní době obáváte?
Psychopatů posedlých mocí.
Jakou radu byste dal sám sobě ve dvaceti letech?
Abych neposlal do háje kamaráda, co mě před mnoha lety nabádal, ať si koupím bitcoiny. S ostatními radami by mě moje dvacetileté já poslalo nejen do háje – a neposlechlo by mě.
Existuje umělecké dílo, které ovlivnilo váš život?
Uměním si nechávám ovlivňovat život neustále. Výčet iniciačních momentů, které jsem s uměním zažil, by byl fakt dlouhý. Dnes mě čeká vernisáž, jsem trochu vyčerpaný a nechce se mi na žádné umění ani myslet. Nejraději bych nahodil pruty a hleděl týden do vody a čistil se.
Která kniha nebo film vás nejvíc zasáhly v poslední době?
Kniha Totem vlka. Po dlouhé době jsem se zas díval na Mechanický pomeranč a nevím, jestli je lepší film. A přidám ještě hudební zážitek – koncert Sunn O.
Cestujete za uměním? Kam naposledy?
Moc ne. Naposledy jsem byl po letech v Drážďanech ve Zwingeru na starých mistrech a byl to zážitek silnější, než jsem čekal. V umění je lhostejné měření na staré nebo nové. Jen síla a energie věcí je důležitá. A že jí tam je.
Které město vás nikdy neomrzí?
Každé město mě omrzí. Příroda nikdy.
Jakou hudbu si nejčastěji pouštíte?
V ateliéru mi zní hudba pořád. Podle toho, co chci zrovna malovat. V pubertě mě nejvíc zasáhlo grunge a od toho se to nějak odvíjí. Rock od počátků až po extrémnější formy metalu.
Která historická událost nejvíc formovala váš život?
Asi sametová revoluce.
Které osobnosti současnosti považujete za inspirativní?
Inspirující je pro mě každý člověk, který do hloubky rozumí tomu, co dělá, dělá to pro danou věc a nehledí na názory okolí a zisk. Lidi zapálení pro svoji věc. Mezi těmi haldami internetových všeználků, influencerů a psychopatů, co myslí jen na peníze, jsou takoví lidé čím dál vzácnější.
Kdybyste mohl strávit večer s kýmkoli z minulosti, kdo by to byl?
Teď jsem v rozpoložení, že bych šel nejradši na ryby s Otou Pavlem – a jen s ním tak seděl u vody a mlčel.
Jak nejradši odpočíváte?
Na rybách samozřejmě. Ve městě procházky se psem, kavárna, dobrá restaurace, sauna, joint. Nejlíp všechno a v tomto pořadí.
Kdybyste mohl na chvíli změnit profesi, co by vás lákalo?
Nějaká profese spojená s ochranou přírody.
Které předměty by se měly povinně vyučovat ve škole?
Předmět, který by pomáhal formovat vztah ke kultuře jako k celku a v souvislostech. To samé směrem k přírodě. A to samé směrem ke společnosti a politice.
Vadí vám něco v současné češtině?
Nevadí.
Jakou superschopnost byste chtěl mít?
Umět se teleportovat.
Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
To, že mě živí a naplňuje malba.
Co je podle vás největší luxus?
Život bez existenčního strachu s někým, kdo vám rozumí, a s okruhem dobrých přátel.
A co je v životě nejdůležitější?
Svoboda.
