Aktivní víkend: Richter v Paříži, filmový Bulgakov a divadelní Škvorecký
Pojďme si užít klidný adventní čas, než vypukne skutečné předvánoční inferno (dárky vám navíc vyřeší náš Líný víkend, takže není co řešit). Tentokrát to máme pestré: film, divadlo – a taky vás vyšleme do Paříže!
🎨 Výtvarné umění
Gerhard Richter
Fondation Louis Vuitton, Paříž, do 2. března 2026
Ve 21 otázkách se pravidelně ptáme: Cestujete za uměním? A přidáváme extra tip: v Paříži je právě k vidění retrospektiva německého malíře a jedné z nejzásadnějších figur moderního malířství Gerharda Richtera. Zahrnuje téměř tři stovky děl od 60. let do současnosti v umělcově obdivuhodném žánrovém rozpětí. Obrovskou a členitou budovu Fondation LV (architekta Franka Gehryho) plní Richterova retrospektiva od přízemí po střechu. A je to velkolepá podívaná.
Díla do galerie putovala z celého světa, z prestižních uměleckých institucí i soukromých sbírek. Nechybí ani zásadní zápůjčka z Česka, Richterův obraz Onkel Rudi z roku 1965 zachycující Richterova strýce v uniformě wermachtu. Malbu v roce 1967 Richter – ještě jako nepříliš známý umělec – daroval Památníku Lidice, který jej vlastní dodnes. Jde o nejdražší dílo žijícího umělce v tuzemské sbírce.
🎥 Film
Mistr a Markétka
v kinech po celé ČR
Vedle Doktora Živaga je román Mistr a Markétka považovaný za nejdůležitější dílo ruské (respektive sovětské) literatury 20. století. Všichni jsme jej v mládí četli, všichni si pamatujeme, co se stalo, když Anuška rozlila slunečnicový olej, ale – lze tohle mnohovrstevnaté, magické a především politické dílo kritizující stalinský systém zfilmovat?
Odpověď zní – kupodivu ano. Filmová verze rusko-amerického režiséra Michaela Lockshina zachycuje esenci Bulgakovovy poetiky s citem a v opulentní formě. Film vznikl ještě předtím, než Putin vtrhl na Ukrajinu, a po loňské premiéře v ruských kinech se stal diváckým hitem i terčem prorežimní kritiky.
🎭 Divadlo
Farářův konec
Národní divadlo, neděle 7. prosince od 19 hodin
Poslední letošní premiéra činohry ND přináší divadelní adaptaci látky, kterou čtenáři znají ze stejnojmenného filmu Evalda Schorma s Vlastimilem Brodským a Janem Libíčkem. Původní filmová novela Josefa Škvoreckého Farářův konec vychází z novinové zprávy o muži, který se v Orlických horách téměř rok velmi úspěšně vydával za kněze.
Režisér Jan Mikulášek se k příběhu o absurdní záměně, ale také o pokrytectví a nepochopení mezi městem a venkovem vrací společně se Šimonem Kroupou v roli kostelníka a Igorem Orozovičem v roli Kantora.
