Náhodně objevený skvost. Národní galerie představila Madonu z Havraně
Bez původní korunky a roušky, zato ve zlatostříbrném rouchu a po precizní restauraci. Národní galerie Praha vystavila mimořádně vzácnou gotickou sochu Panny Marie s Ježíškem. Dřevořezba Madona z Havraně pochází ze 14. století a má za sebou zajímavou historii.
🚩 Proč je to důležité: Socha, náhodně objevená na statku na Mostecku, je špičkovou ukázkou gotického umění doby Karla IV. Nález takto vzácného a neznámého díla je v 21. století zcela unikátní.
🔎 O co jde: Vzácná dřevořezba neznámého autora pochází ze 60. až 70. let 14. století. Národní galerie dílo zakoupila v roce 2022 od soukromých vlastníků za 4,5 milionu korun. A po tříletém restaurování ji představila veřejnosti.
💡 Náhodný nález: Sochu ukrytou za trámem nalezla před lety na svém statku rodina z Mostecka. Poté, co kontaktovala experty a propojila se s Národní galerií, se potvrdila pravost i historická hodnota díla. Národní galerie nálezcům okamžitě nabídla odkup díla. Nebyla samotná – jakmile se o soše začalo mluvit, projevily o ni zájem i zahraniční instituce.
Půvabná dřevěná socha zachycující jeden z nejklasičtějších křesťanských motivů nyní rozšířila středověkou sbírku Národní galerie v pražském Anežském klášteře. Socha Madony z Havraně je vystavena vedle Madony Zahražanské a Madony z Bečova a také slavného Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi, tedy děl vrcholné gotiky doby vlády Karla IV.
📢 Co kdo říká:
Alicja Knast, ředitelka Národní galerie Praha (NGP): „Nález takto významné sochy ze 14. století je v 21. století ojedinělá událost. Z toho důvodu přistupovali odborníci NGP k jejímu restaurování s největší pečlivostí.“
Olga Kotková, ředitelka Sbírky starého umění NGP: „Dílo umožňuje znovu prozkoumávat výtvarnou kulturu vrcholné gotiky. Během vlády Karla IV. vznikala na území Koruny české díla světové úrovně, která dnes sbírají přední zahraniční muzea.“
Markéta Pavlíková, restaurátorka NGP: „Sochu lze stylově přiřadit i k malířským dílům té doby, asi nejvýrazněji je podobná madoně na Votivní desce Jana Očka z Vlašimi. Všechna srovnání ukazují na to, že socha vznikla v 60. či 70. letech 14. století.“
Adéla Pavlíčková, kurátorka Sbírky starého umění NGP: „Mimořádná výtvarná kvalita díla, promyšlená ikonografie, ale i drahý materiál nám umožňují hledat objednavatele madony v okruhu císaře Karla IV.“
🖌️ Restaurátorská práce: Socha byla v době nálezu ve špatném stavu. Kromě toho, že jí chyběly části a dřevo poničil červotoč, byla v průběhu staletí několikrát přemalovávána. Poslední vrstva byla provedena velmi neodborně na začátku 19. století. V období baroka, kdy bylo běžné sochy svatých oblékat podle liturgického roku, byly hlavy Madony a Ježíška seřezány a opatřeny drobnými hřebíčky, aby se daly převlékat a na hlavy se jim daly upevňovat barokní koruny.
Madonu do původní gotické podoby navracela restaurátorka Markéta Pavlíková tři roky, během nichž pečlivě snímala jednotlivé vrstvy polychromie. Kromě samotné restaurace proběhl také komparativní restaurátorský a chemickotechnologický průzkum.
⚜️ Původní podoba: Restaurování umožnilo přiblížit původní vzhled madony. Odborníci se domnívají, že Panna Maria měla na hlavě korunu a významnou roli v kompozici hrála i dnes neúplně zachovaná rouška, jejíž cíp mohl držet Ježíšek. Důležitým prvkem je také Mariin pásek, zřejmě odkazující na relikvii, kterou Karel IV. roku 1354 věnoval Svatovítskému pokladu. Madonu na nebesích doprovází – v tuzemském kontextu raritní – skupina andělíčků, kteří se vyskytují spíš v italském malířství.
🎻 Zajímavý detail: Andělíčci hrají na strunné hudební nástroje, přičemž struny jsou na nástrojích vyobrazeny v různé tloušťce, což odpovídá realitě (tloušťka struny ovlivňuje zvuk). To svědčí o tom, že autor zřejmě hru na strunný nástroj ovládal. Jeho jméno se zatím odborníkům s jistotou přiřadit nepodařilo. Přestože mají různé teorie, zdůrazňují, že je možné, že se autorství možná nikdy neobjasní.
Madona na andělském trůnu z Havraně
Socha je vystavena ve stálé expozici NGP Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550 v Klášteře sv. Anežky České
adresa: U Milosrdných 17, Praha 1
otevírací doba: út–ne: 10.00–18.00
Kurátorka: Adéla Pavlíčková (Sbírka starého umění NGP)
Restaurátorský tým: Markéta Pavlíková, Adam Pokorný
