Baxa pro Publico: Blažek nedokázal dar obhájit, jeho rezignace je logická

🎤 ROZHOVOR TÝDNE: O přijetí bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun ministr kultury Martin Baxa (ODS) dle svých slov dopředu nevěděl. Podle něj reagoval jeho spolustraník Pavel Blažek rychle, když podal demisi na post ministra spravedlnosti a nebude ani kandidovat ve sněmovních volbách.
🚩 Proč je to důležité: Martin Baxa je jedničkou Spolu v Plzeňském kraji. I na něm bude, aby vysvětloval voličům kauzu s bitcoiny, která dopadá především na ODS.
➡️ Co zaznělo: (kliknutím na odkaz se dostanete přímo k odpovědi)
O kauze s bitcoiny a rezignaci Pavla Blažka: Baxa doufá, že se podaří rozptýlit obavy a pochybnosti veřejnosti ohledně kauzy daru bitcoinů tím, že bude vše důkladně vysvětleno.
O odvolání Jana Součka a volbě nového ředitele ČT: Podle Baxy bude jedním z úkolů pro nového šéfa České televize definovat, jakou roli má hrát veřejnoprávní médium v 21. století.
O dění v Národní galerii: Veletržní palác čeká už několik let na rekonstrukci. Ministr však říká, že dokud nebude kam sbírky přesunout, nemůže být o rekonstrukci řeč.
Začnu aktuální kauzou: věděl jste o přijetí daru bitcoinu od Pavla Blažka nějak dříve?
Nevěděl.
Jak vás informoval Blažek na vládě a jak tu věc vysvětlil?
Pavel Blažek už minulý pátek reagoval. A reagoval velmi rychle a v souladu s tím, jak by měla vypadat politická kultura. Na rozdíl od jiných, kteří stojí před soudem, už minulý týden rezignoval na svou ministerskou funkci a zároveň tento týden oznámil, že nebude kandidovat ve volbách.
To je jedna část příběhu, vyvození politické odpovědnosti, protože pochopil, že veřejnosti situaci vysvětlit neumí. Tou druhou rovinou je objasnění celé kauzy, které veřejnost očekává a já nemám důvod nevěřit, že se tak stane. Je to věc spletitá, nesnadná a nemá smysl předem spekulovat, jak se v dnešních dnech zhusta děje.
Byl podle vás Pavel Blažek jen naivní, nebo jak chápete celou tu situaci?
Nechci toto posuzovat. Pavel Blažek učinil nějaké rozhodnutí, které neobhájil před veřejností. Jeho rezignace tak byla logickým krokem.
Poškodí kauza ODS před volbami? A jak budete chtít získat zpět důvěru lidí?
Věřím, že z dlouhodobého hlediska rozpaky veřejnosti rozptýlíme. I tím, že vše bude podrobně vysvětleno. Je jasné, že opozice se tématu s radostí chytila, důkazem toho byla i mimořádná schůze Sněmovny. Ale doufám, že lidé prohlédnou, jak je opoziční rétorika v souladu s faktem, že kandidát na premiéra (Andrej Babiš, pozn. red.) čelí soudnímu procesu kvůli dotačnímu podvodu v České republice a vyšetřování kvůli praní špinavých peněz ve Francii.
Za čtyři měsíce jsou volby, jak podle vás probíhá kampaň?
Podle mě výborně. Ukázalo se, že ten uvážlivý přístup bez velkých gest lidé očekávají. Naše roadshow je úspěšná. Lidé čekají, že s nimi budeme mluvit osobně. Samozřejmě slyším názory kritické, ale také pozitivní. Cílem kampaně je přesvědčit ty, kteří váhají, zda by nás měli znovu volit. A jsem přesvědčen, že to zvládneme.
Jak máte v koalici vyřešeno kroužkování?
Dneska se mluví otevřeně o tom, že kroužkování je žádoucí, aby se ukázaly preference jednotlivých kandidátů. A já mám teorii, že kroužek pro každého kandidáta v každém případě znamená hlas pro koalici Spolu.
Ale může se stát, že při nižší volební účasti vás přeskočí třeba lidovci, protože mají zodpovědnější voliče. Tohle máte nějak v koalici Spolu ošetřeno?
To ani ošetřovat nemůžeme, protože lidé se rozhodují při volbě.
Myslel jsem třeba omezení osobních kampaní.
Ne, lidé se rozhodují tak jako tak. Vždycky se ve volbách ukázalo, že prezentace jednotlivých kandidátů vede k tomu, že lidé kroužkují. Už jsem si to několikrát vyzkoušel. V krajských volbách 2020 jsem se nechal napsat na jednoznačně nevolitelné šestnácté místo a získal jsem nejvíce preferenční hlasů z naší kandidátky. To ale neznamená, že se to teď musí opakovat. Jenom tím chci říct, že se lidé přirozeně rozhodují kroužkovat.
Omezení osobní kampaně tedy není?
Omezení je definované tím, jaké jsou finanční limity kampaně. Každý regionální volební štáb si musí říct, co svým kandidátům dovolí, a kde jsou ty hranice.
A co se dovolilo v Plzni, kde jste lídrem?
Myslím, že u nás máme velmi dobré vztahy a máme domluvu, že osobní iniciativě kandidátů se meze nekladou. Ale musí to být v rámci finančních limitů, které máme vyčleněné na kampaň.
Pokud opět sestavíte vládu, chcete pokračovat jako ministr kultury?
To je otázka, která je teď irelevantní. Dokončuji svůj mandát na ministerstvu, budu tam pracovat do posledního dne svého působení. Soustředím se na to, abychom uspěli jako koalice Spolu a aby vznikla nová vláda. A všechno potom je otázka budoucích vyjednávání.
Já se ptám na osobní ambice.
Já nad tímhle teď nepřemýšlím. Když budu trošku osobnější, tak sebelepší předchozí kvalifikace nebo zkušenosti z komunální politiky nepřipraví člověka – a teď mluvím o sobě, kdy jsem byl primátorem Plzně sedm let – jak být úspěšný ministr. Myslím si, že jsem se během čtyř let v úřadě maximálně snažil o to, abychom naplnili naše plány a vládní prohlášení. A že se to z větší části povedlo, mě naplňuje hrdostí na společnou práci mou a mých kolegů ve vedení ministerstva.
Jsou známi kandidáti na ředitele ČT, máte mezi nimi svého favorita? A případně koho?
Jako ministr kultury nemohu dávat najevo své preference. Nikdy jsem to nedělal a nebudu to dělat ani nyní. Je ale zřejmé, že mezi osobnostmi, které podaly přihlášku, jsou takové, které mají vysokou kompetenci Českou televizi řídit.
Co by měl přinést nový ředitel, který nahradí odvolaného Jana Součka?
Rada ČT na sebe vzala velkou zodpovědnost, když Jana Součka odvolala a v poměrně krátkém čase chce vybrat – dle její úvahy – lepšího generálního ředitele. Podle mě by měla hledat takového ředitele či ředitelku, který či která využije nejlépe toho, co parlament přijal. Velká mediální novela položila na roky pevné základy pro financování televize. A také by měl, měla dobře odpovědět na otázky, jaký má smysl veřejnoprávní médium v 21. století.
Co podle vás má dělat veřejnoprávní médium v 21. století?
Držet se toho, co je zakotveno v zákoně a v kodexu, protože to podle mě pořád dobře funguje. Velmi efektivně využívat technologických možností 21. století. A samo sobě si říct, co má dělat nad rámec. To si myslím, že je teď velký úkol, který se bohužel začíná naplňovat v době, kdy je televize bez generálního ředitele a novela zákona už je od 1. května účinná. První úkol nového ředitele bude co nejrychleji připravit radě memorandum o rozsahu veřejné služby.
Mají pokračovat i takové projekty, jako je výroba vánočních pohádek a podobně?
Absolutně. Síla České televize a Českého rozhlasu je v tom, že mají prostor vytvářet pořady, které nejsou z ekonomických důvodů zajímavé pro soukromá média. Proto se také hradí televizní a rozhlasové poplatky.
Jsem velkým zastáncem vyrovnaného mediálního trhu a silných soukromých médií, ale ta konají svou práci, aby vykázala zisk. ČT a ČRo jsou tu ze zákona od toho, aby vyráběla vyráběly pořady a oslovovaly publikum, které by se soukromým médiím nevyplatilo. A to si myslím, že je jejich zásadní role. Poskytovat i mainstreamové služby, jako jsou vánoční pohádky nebo StarDance, udržovat objektivní zpravodajství a cíleně oslovovat menšinové publikum.
Jak byste zhodnotil působení pana Součka? Byl to úspěšný generální ředitel?
Ministrovi kultury nepřísluší, aby hodnotil působení generálního ředitele. Dodám jen, že ČT pod jeho vedením byla dobrým partnerem při projednávání velké mediální novely. Pravidelně jsme potřebovali různá data a odpovědi na otázky, které kladli poslanci a senátoři, a v tomto ohledu byla kooperace s ČT pod Součkovým vedením dobrá.
Kdy by mohla proběhnout volba posledního člena Rady ČT?
To je ve Sněmovně na konci funkčního období otázka bez kladné jednoduché odpovědi. Za současné situace, kdy usilujeme o to, aby byly projednány důležité zákony, si myslím, že není příliš velká vůle k tomu, abychom znovu čelili masivním obstrukcím hnutí ANO a SPD při této věci.
Jak vnímáte dění kolem radních Veselého a Matochy?
Z veřejně dostupných zdrojů čtu informace, které se často vzájemně vylučují. Ale myslím si, že i tady platí, že ministr kultury má právo si svůj názor ponechat pro sebe.
Zeptám se tedy jinak, budete to chtít řešit ve Sněmovně? Včetně případného odvolání radních?
Platí totéž, co jsem řekl o volbě neobsazeného místa člena rady – v posledních týdnech sněmovních jednání nebude prostor k tomu, aby se toto stalo. Obzvlášť u Xavera Veselého si myslím, že bychom čelili obstrukcím ANO a SPD.
Hnutí ANO mluví o tom, že by se ČT a ČRo měly sloučit. Dává to podle vás smysl?
To, co Andrej Babiš opakovaně prezentoval, nebyl vážně míněný návrh. To bylo jen gesto, řečnický argument, aby se nasvítila opoziční kritika mediální novely. ANO nepředložilo konkrétní návrhy, jak by to mělo vypadat. Byly to výkřiky ze stejné kategorie, jako že ČT je nenažraná hydra, což samo o sobě nesvědčí o racionálním postoji k veřejnoprávním médiím.
Pokud tu bude v budoucnu jakákoliv politická reprezentace, která to bude myslet s médii veřejné služby vážně, možnosti jsou různé. Mediální novela zatáhla za záchrannou brzdu a dala veřejnoprávním médiím stabilitu, ale do budoucna znovu přijde debata o jejich roli. Jsou státy, kde se přešlo na hrazení veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Za sebe říkám, že to nepodporuji, ale v zemích, kde to zavedli, panovala civilizovaná debata.
Měl by mít Nejvyšší kontrolní úřad dohled nad ČT a ČRo?
Jednoznačně. Teď sem míří návrh (aby kontrolní úřad mohl prověřovat hospodaření ČT a ČRo – pozn. red.), který schválilo plénum Senátu. Asi už se nestačí projednat v tomto funkčním období Sněmovny, ale myslím si, že pro příštího ministra kultury má být jednou z prvních priorit, aby se ten proces dokončil. Považuji to za věc, kterou jsme měli udělat. Mohu objektivně vykládat, proč se to nepovedlo: odchod Pirátů z vlády a podobně, ale rozhodně by to mělo být.
Máte za sebou rekonstrukci Národního muzea, teď bude probíhat rekonstrukce Nové scény. Kdy se dočká opravy Národní galerie, tedy Veletržní palác?
To bych taky rád věděl, řečeno s jistou nadsázkou. K největším institucím, které zřizuje ministerstvo kultury, patří Národní divadlo, Česká filharmonie, Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní technické muzeum a Národní galerie. Právě Národní galerie je z nich na tom objektivně nejhůř. Je to instituce, jež dlouhé roky čelí hlubokému podfinancování, které je bohužel výrazně vyšší než u mnoha dalších našich institucí. To je nepříjemný obraz, jenž je třeba pojmenovat.
Nabízí se tedy otázka, jestli se to za vašeho působení zlepšilo.
Trochu, ale problémy jsou u Národní galerie dlouhodobě vážné. Bohužel v minulých volebních obdobích evidentně nebyla vůle situaci řešit. A vzhledem k tomu, že se nedá vyřešit vše najednou, stanovil jsme si jasnou prioritu výstavby depozitáře v Jinonicích. Ta bude stát přes dvě miliardy korun a stěhování děl by mělo být v roce 2029. Je to prostá rovnice: dokud není místo pro uložení sbírek, nelze reálně mluvit o rekonstrukci Veletržního paláce.
Současně jsem rozhodl o vyčlenění několika set milionů korun na provedení dílčích rekonstrukcí paláce a myslím, že se podaří situaci stabilizovat. Je otázka, jestli příští ministr bude pokračovat v trendu, že se má Veletržní palác rekonstruovat. Myslím si, že by si ho Národní galerie měla ponechat. Ale připouštím, že existují kritické názory, které říkají, že by Národní galerie měla palác opustit. To však znamená výstavbu nové galerie, a to si nemyslím, že je v řádu desetiletí uskutečnitelné.
Stabilizovalo se dění v Národní galerii? Ředitelka Alicja Knast čelila kritice a výzvám k odvolání.
Ministr má především vyhodnocovat, jak jsou plněny základní funkce příspěvkových organizací a jak se na tom podílejí ředitelé. Národní galerie zaznamenala řadu objektivních úspěchů. Stále se zvyšující návštěvnost, kvalitní výstavy s mezinárodním přesahem. Takže pod vedením Alicje Knast dosáhla dobrých výsledků.
Na druhou stranu nejsem ani slepý, ani hluchý a vidím, že manažerské řízení paní ředitelky asi vykazuje znaky, které budí jistý nesoulad. Ale v mém funkčním období bude dál generální ředitelkou Národní galerie.
V létě má být v Česku vystavena kostra australopitheca Lucy, která teprve podruhé opustí Etiopii. Kdy bude k vidění a probíhají nějaká bezpečnostní opatření?
Především je nutno říci, že získat takto výjimečnou zápůjčku se opravdu neděje každý den. Projekt „Lucy a Selam“ představuje novou kapitolu českého muzejnictví a přináší jedinečné svědectví o vývoji lidstva. A chci ještě jednou poděkovat jak kolegům z Národního muzea Etiopie, tak Národnímu muzeu, které se dlouhodobě skvěle věnuje zprostředkování naší historie veřejnosti.
Tyto cenné předměty budeme mít možnost obdivovat 60 dnů. Od 25. srpna budou vystaveny v úvodním sále Člověk a jeho předchůdci nové expozice Lidé v Historické budově Národního muzea. V Evropě budou originální kosterní pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka vystaveny poprvé v historii. Jejich zápůjčka se koná na základě dohody obou zemí za podpory ministerstev kultury a cestovního ruchu Etiopie. Tomu samozřejmě odpovídají i bezpečnostní opatření, která budou velmi pečlivá, ale také striktní, proto je nemohu komentovat.