Nejslavnější kostra světa dostala ochranu vlády. V srpnu bude vystavená v Praze
Na světě nejsou slavnější kosterní pozůstatky. Kostra Lucy je mimořádná. Jde o jednoho z vůbec nejstarších možných předků moderních lidí, kterého se vědcům podařilo najít. V srpnu bude k vidění v Praze. Za její bezpečí se ve středu zaručila vláda.
🚩 Proč je to důležité: Ostatky Lucy opouštějí Etiopii jen mimořádně. Kdo nestihne výstavu v Praze, bude se za ní muset vypravit do Afriky.
➡️ Co se stalo: Možná je to i vaše „prababička“. I když hodně vzdálená. Podle antropologů žila slavná Lucy na území dnešní Etiopie zhruba před 3,22 až 3,18 miliony let. Od 25. srpna má být tento unikátní nález vystaven v Národním muzeu. Spolu s Lucy má do Prahy dorazit také méně slavná, ale za to o sto tisíc let starší kostra Selam. O mimořádnosti výstavy svědčí i to, že o ní ve středu jednala vláda.
Ta odsouhlasila poskytnutí státní záruky Etiopii za zapůjčené exponáty. To je krok, který se provádí jen u těch nejvýznamnějších exponátů. V minulosti se bez něj neobešla třeba výstava Ďáblovy bible nebo obrazů od Moneta a Rembrandta.
📢 Co kdo říká:
Petr Fiala (ODS), premiér: „Tyto kosterní pozůstatky mají naprosto jedinečnou hodnotu. Budou poprvé vystaveny v Evropě a je to teprve podruhé, kdy opustí Etiopii.“
🔎 Kontext: Vědci Lucy objevili už v roce 1974 a pojmenovali ji podle písně Lucy in the Sky with Diamonds od skupiny Beatles, kterou poslouchali večer po nálezu pořád dokola. Kostra je unikátní nejen svým stářím, ale i množstvím kostí, které překonaly věky.
Dochovaly se části lebky, pánve ale i horních a dolních končetin. Díky nim se podařilo Lucy bezpečně zařadit k druhu Australopithecus afarensis. Tento drobný hominid obýval východní Afriku před 3,8 až 2,9 milionu let.
Lucy měřila přibližně 1,1 metru a vážila kolem 29 kilogramů. Po rekonstrukci její kostry se ukázalo, že svým vzhledem připomínala šimpanze. S tím měla společný i poměrně malý mozek, od našich nejbližších genetických příbuzných se přesto výrazně lišila. Zásadní je totiž její stavba pánve a nohou. Obojí je téměř totožné s moderním člověkem.
Stejně jako všichni ostatní příslušníci jejího druhu se tak pohybovala vzpřímeně. Tato revoluční změna jednak umožnila našim předkům získat lepší přehled o predátorech v tehdy se rozšiřujících savanách a zároveň jim uvolnila ruce, které později začali využívat k tvorbě prvních nástrojů.
K druhu Australopithecus afarensis patří i druhá kostra, jež do Prahy dorazí. Jde o Selam, asi tříleté dítě, které vědci objevili v roce 2000. Z okolností nálezu těla vědci usuzují, že tělo bylo bezprostředně po smrti odplaveno vodou a brzy poté zaváto vrstvou písku. Pravděpodobně tedy dítě utonulo.
👀 Co sledovat v dalších dnech: Národní muzeum bude postupně zveřejnovat další podrobnosti k mimořádné výstavě.
