RECENZE: 50 sekund, v nichž je vše. Snímek o Lumièrových je víc než kapitola z dějin filmu
Nový dokument Thierryho Frémauxe Bratři Lumièrové – Dobrodružství pokračuje!, sestavený ze zrestaurovaných snímků počátku kinematografie nabízí unikátní podívanou plnou emocí a humanity. Francouzský film právě vstoupil do českých kin.
🎞️ Proč na to jít: Předně – je to optimistické dílo, že kterého lze načerpat důvěru v lidstvo. Chválí jej i těžké váhy světové kinematografie jako jsou Wes Anderson, Martin Scorsese nebo Xavier Dolan. Jedná se o jedinečnou kolekci stovky snímků z dílny bratrů Lumièrových a jejich kameramanů, které daly základ kinematografii jako svébytnému uměleckému i byznysovému odvětví.
🔎 O co jde: Film se skládá z padesátisekundových černobílých záběrů, které vznikaly bezprostředně po vynálezu kinematografu v letech 1895–1905, kdy rodina Lumièrových svou technologickou novinkou postupně okouzlila Evropu i zámoří. Způsob, jakým Lumièrové a jejich spolupracovníci zachycovali svět, dal vzniknout zcela novému uměleckému jazyku – překvapivě modernímu a v podstatě stejnému, který nás okouzluje dnes.
Snímek je volným pokračováním úspěšného projektu Bratři Lumièrové, který v roce 2016 vytvořila dvojice filmových historiků Thierry Frémaux (zásadní postava francouzské kinematografie, umělecký ředitel filmového festivalu v Cannes a ředitel Institutu Lumière v Lyonu) a Bertrand Tavernier (režisér a scenárista). V první části projektu autoři vybrali a seřadili 108 krátkých snímků Louise a Augusta Lumièrových, nový film sestavil jen Frémaux (Tavernier v roce 2021 zemřel).
Doprovází jej i tentokrát nesmírně poutavý a zasvěcený Frémauxův komentář a dobová hudba skladatele Gabriela Faurého, současníka bratrů Lumièrových. Unikátní sonda do počátků světa filmu měla premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu.
👀 Jak to vidí Publico: Na úvod filmu vybral Frémaux výstižnou citaci režisérky Agnés Vardové z roku 2016: „Lidé ve filmech bratří Lumièrových nejsou naši předci nebo prapředci – jsme to my.“
V těch slovech je obsaženo vše: lidé zachyceni v němých černobílých záběrech chodí ulicemi, baví se, odpočívají, pracují, hrají si s dětmi, cestují, smějí se úplně stejně jako my v roce 2025 – zkrátka provozují činnosti, které lze označit jako „archetypání“ nebo jednoduše „lidské“.
Sledovat sto třicet let staré němé sekvence (které však mají vždy svůj děj a pointu), je svým způsobem uklidňující. Slavný gag Pokropený kropič vyvolává úsměv i po 130 letech (tuhle scénku měl mimochodem rád François Truffaut). Navíc, jak je pro období Belle époque typické, jsou první filmové záběry prosycené optimistickou vírou v technologie, civilizaci a pokrok – byť je první světová válka na dosah.
Lumièrové a jejich kolegové točili v Paříži na Světové výstavě, vydávali se i do New Yorku nebo do bývalých francouzských kolonií, odkud přiváželi záběry z dnešního pohledu diskutabilní – Evropané jsou na nich zachyceni jako nadřazená skupina oproti „domorodcům“ v severní Africe nebo Kočinčině.
Českého diváka určitě potěší, že se mezi záběry z evropských měst mihne také jeden – obzvlášť poetický – z pražské letenské pláně.
Filmy bratrů Lumièrových nám ale kromě nostalgického vzpomínání poskytují velkou školu kinematografie: už v jejich prvních snímcích – dějově možná naivních, ale formálně zručných a esteticky kvalitních – jsou obsažené všechny budoucí žánry: od komedie a dramatu až po akční scény, rodinná videa, cestopisy nebo dokument.
Snímky staré 130 let byly digitálně vyčištěny, takže si je lze užít ve vysoké kvalitě, se všemi detaily, které mohly v původních kopiích zaniknout.
🔨 Verdikt: Frémauxův dokument není jen poctou průkopníkům kinematografie. Je především oslavou filmového umění a s ním spojených emocí. Snímek Bratři Lumièrové – Dobrodružství pokračuje! dokazuje, že film jako médium sice urazil za 130 let od svého vzniku obrovskou technologickou cestu, ale to podstatné zůstává stejné: jde stále o magii vyprávění, schopnost nechat se pohltit imaginací tvůrců a prožívat děj na plátně tady a teď.
❗Tip: Určitě stojí za to počkat si, až skončí titulky. Tvůrci poté kouzelným způsobem zopakují záběr bratří Lumièrových Východ z Lumièrovy továrny v Lyonu. Za starou 35mm kameru Pathé s ovládáním na kliku tentokrát usedl Francis Ford Coppola.
Kinematograf
Experimenty s pohyblivým obrazem existovaly již dříve, za oficiální zrod filmu se považuje dílo bratrů Augusta a Louise Lumièrových. Ti před 130 lety, v roce 1895, vynalezli kinematograf, přenosný přístroj, který dokázal filmy nejen natáčet a vyvolávat, ale také promítat.
Jejich konkurent Thomas Edison přišel s podobný vynálezem, ten ale sloužil pouze pro individuální sledování skrz kukátko. Bratři Lumièrové však pochopili sílu projekce na velké plátno, čímž z filmu vytvořili společenskou událost a položili základy filmového průmyslu.
