RECENZE: Sny o vlacích jsou filmem za odměnu. Ale jen pro někoho
Sny o vlacích se zařadí mezi ten typ filmů, jenž většina diváků na Netflixu mine. A je to škoda. Protože ty, kteří mu dají šanci, dokáže odměnit příjemnou meditativní cestou životem.
🎬 Proč to vidět: V současné produkci streamovacích platforem se jedná o snímek, jenž vybočuje z typického označení „netflixovka“. A dokazuje to v každé minutě.
➡️ O čem to je: Film sleduje příběh Roberta Grainiera (Joel Edgerton), obyčejného muže žijícího na počátku 20. století, jehož život se dělí mezi práci (stavbu železnic) a rodinu. Na své cestě potká nejen rodinné štěstí, ale i náhlé zvraty, které ho donutí znovu hledat smysl života.
👀 Jak to vidí Publico: Jak je ze synopse patrné, rychlé tempo ani typickou strukturu nelze od Snů o vlacích očekávat. Režisér Clint Bentley vycházel ze stejnojmenné předlohy velmi důsledně a zanechal ve filmu i vysvětlující komentář vypravěče.
Jeho promluvy divákovi usnadňují vnímání expozice, a protože se film skládá pouze z několika výseků Grainierova života, je stopáž snímku udržena ve snesitelné délce 104 minut.
Bentley ale nenatočil typický art. Vypůjčuje si z něj filmařské postupy, jako je kompozice s netypickým prostorem nad herci a přirozené nasvícení. A nalezl přesně ten balanc mezi uměním a mainstreamem.
Robertův život se tu odehrává suše, aniž by režisér diváka na cokoli filmařsky upozorňoval. Jenže Bentley toho řeší hodně a paradoxně příběh ani zápletka to nejsou.
Snímek je dobře mířenou sondou do duše diváka, nabízející spoustu interpretací a významů. Dokonce i Evropan dokáže z filmu nasát atmosféru postupné modernizace Spojených států, kdy v centru dění stojí člověk, kterého si nikdo nebude pamatovat.
Bentley pak postupně sází témata stáří, rychlosti doby a nezájmu. Se všemi pracuje s citem a cíleně, i když můžou nejednoho diváka tyto myšlenky minout. To pravé kouzlo totiž přichází v momentě po zhlednutí, kdy se myšlenky správně usadí a ve vybraných případech rezonují. Jakým způsobem, už si musí každý divák ujasnit sám.
🔨 Verdikt: Sny o vlacích nejsou pro nenáročné diváky, ty budou zajisté nudit. A existence tohoto typu snímku, který našel útočiště na Netflixu, lze ospravedlnit snad jen potenciálními nominacemi na Oscara. Přesto zůstává skrytým klenotem pro všechny diváky, kteří si přejí v rychlém světě zpomalit.
