Bezhlavé utrácení státu je horší než Trumpova cla, varuje ČNB
Česká národní banka upozornila na nová rizika pro inflaci v Česku. Mezi nimi jsou nejen nové celní války, ale i uvolňování státních rozpočtů. Sazby prozatím ponechá na úrovni 3,75 procenta.
🚩Proč je to důležité: Centrální banka je výrazným hlasem, který varuje, že velkorysé výdaje států (i třeba na obranu) mohou vést k dlouhodobému zdražování.
➡️ Co se stalo: Základní úroková sazba centrální banky zůstává nezměněná na úrovni 3,75 procenta. V podstatě to znamená, že rizika, že inflace ještě není zkrocená, zůstávají silná. Pro zachování sazeb, které ve výsledku určují množství peněz v ekonomice, hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Měnová politika je tak stále „přísnější“, než by byla takzvaná rovnovážná hodnota.
📢 Co ČNB říká: „Došlo k podstatnému nárůstu rizik spojených se zvyšováním cel ve světě. Případné zavedení odvetných cel na dovoz z USA by působilo ve směru vyšších cen dovážených výrobků,“ četl guvernér ČNB Aleš Michl prohlášení bankovní rady. „Vedle toho nově oznámené plány ohledně fiskální expanze v Německu snižují pravděpodobnost negativního scénáře výrazného poklesu německé ekonomiky. Proinflační bilance rizik výhledu plnění inflačního cíle se tak zvýšila,“ pokračoval.
Přeloženo: Dosud mohla centrální banka trochu sázet na to, že se Německu nebude dařit, což v důsledku sníží rizika růstu cen v Česku. Ambice nové německé vlády ve velkém utrácet ale situaci mění.
„Přetrvává riziko větší setrvačnosti růstu cen služeb a potravin. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení fiskální politiky,“ uvedl Michl.
Podle něj je rozhazovačnost státních rozpočtů výrazně větší problém než obchodní války. Vysvětlil, že dopad cel je v podstatě jednorázový. Zavedou se cla, a to se odrazí v růstu cen. Samo o sobě to nevytvoří podmínky pro další zdražování, které bude složité zastavit nebo zmírnit.
Naopak v delším horizontu vedou ke zpomalování růstu cen tím, že cla obecně brzdí ekonomický růst. To je zásadní rozdíl oproti tomu, když se nyní v Evropě hodně mluví o potřebě výrazného zbrojení i o uvolňování rozpočtových pravidel. To pošle do ekonomiky spoustu nových peněz.
Dopady takových rozhodnutí jsou dlouhodobé. Větší utrácení států v podstatě zdražuje financování firmám, a vytlačuje tak z ekonomiky soukromé investice. Podle Michla se tak ve výsledku komplikuje i přirozený růst hospodářství.
Z jevů, které tlačí na další růst cen, jsou podle centrální banky i „zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru“ i „zrychlování tvorby peněz“ kvůli dostupnějším hypotékám.
🔎 Kontext: Centrální banka má za cíl držet cenovou stabilitu, což v podstatě znamená růst cen ideálně o dvě procenta ročně.
Současná prognóza očekává, že spotřebitelské ceny v Česku letos vzrostou o 2,9 procenta, příští rok o dvě procenta. Dostanou se tak k dlouhodobému cíli ČNB. Růst ekonomiky má být letos i příští rok o něco pomalejší než se dosud očekávalo.
