Česku hrozí nedostatek elektřiny až 68 hodin ročně. Jen dvě země jsou na tom hůř
Jen pár týdnů po tom, co Pavel Tykač oznámil uzavření svých uhelných elektráren, vyšla nová analýza. V Evropě podle ní bude přibývat hodin, kdy mohou být omezovány dodávky elektřiny. Česko patří k nejhorším.
🚩 Proč je to důležité: Rychlý přechod na nestabilní zdroje energie a vyřazování elektráren na fosilní paliva znamená i rostoucí rizika pro spolehlivost dodávek.
➡️ Co se stalo: V roce 2035 může být v Česku 21 až 68 hodin s nedostatkem elektřiny. V takové situaci ji nebude odkud brát a bude třeba omezovat její dodávky, aby se síť nezhroutila.
Ještě hůře na tom má být Německo a Dánsko, kde může jít až o 97 hodin, uvádí studie evropské asociace přenosových sítí ENTSO-E. Zmiňuje ale, že se ještě čeká na nová česká data, která mohou výsledek změnit.
V Evropě je na tom poměrně dobře Balkán a jih Evropy, Francie a Skandinávie. Naopak hůře oblast od Nizozemska po Polsko a od Česka po Dánsko.
„V celé Evropě jsou pozorována významná rizika nedostatečnosti,“ uvádí zpráva s tím, že situace se bude zhoršovat. Politici by podle asociace měli připravit mechanismy, které umožní zachování bezpečnosti dodávek energie a zároveň přechod na obnovitelné zdroje.
Problém materiál vysvětluje tím, že přibývá „variabilních“ obnovitelných zdrojů, jejichž dostupnost a výkon závisí z velké míry na počasí. Na druhé straně pak dochází k postupnému ukončování výroby energie z fosilních paliv. Do konce dekády v Evropě může dojít k ukončení šesti až osmi gigawattů kapacity hlavně uhelných elektráren.
Energetika je také stále více decentralizovaná. Vše se děje tempem, které nemá obdoby. Aby toho nebylo málo, přidává se i geopolitika, která zkomplikovala například dovoz zemního plynu z Ruska.
Dál do budoucnosti je ale velká nejistota. Prognózy do roku 2035 se liší až o 21 gigawattů, tedy plus minus dvacet větších reaktorů jaderné elektrárny. Experti varují, že je také potřeba sledovat, zda se očekávané výrobní i přenosové kapacity opravdu budují, protože jinak se může problém jen zvětšovat. Sází se i na to, že některé státy mohou začít konat, aby situaci řešily.
Materiál zdůrazňuje, že se elektrárny na fosilní paliva stanou v průběhu dalších let ekonomicky neživotaschopnými. Jejich ukončování tak může být rychlejší, než se očekává. Provozovat je budou jen investoři, kteří si budou vědomi rizik a dokáží si například zajistit nějakou formu podpory.
📢 Co kdo říká:
studie asociace přenosových sítí: „Je nutné přijmout naléhavá opatření: v případě potřeby je třeba podporovat další politické mechanismy, které umožní transformaci energetiky a zároveň zachovají bezpečnost systému.“
🔎 Kontext: V Česku se téma řeší v souvislosti s plánovaným uzavřením uhelných elektráren ve Chvaleticích a Počeradech. To jejich vlastník Pavel Tykač oznámil na leden 2027. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS má v dalších týdnech vyhodnotit, zda jsou tyto zdroje potřeba pro zajištění bezpečnosti dodávek.
Nedostatek elektřiny v Evropě se obecně očekává v hodinách s vysokou poptávkou, tedy ve špičkách jednotlivých dní, ale objevuje se už i v době relativně nízké poptávky. Několik zemí EU navíc očekává nárůst spotřeby elektřiny, Česko předpokládá pokles.
Evropa avizuje, že udělá vše pro to, aby průmysl zůstal konkurenceschopný a energie byly nadále cenově dostupné.
