Strašidlo bubliny nelze přehlížet, varují banky. Hrozí propad trhů
Z vyjádření centrálních bank začíná být patrné nové varování: trhy mohou být nadhodnocené a hrozí, že rychle splasknou a že nastane pokles cen. Pokud k tomu dojde, dopadne to nejen na investory, ale i na celou ekonomiku a také na domácnosti.
🚩 Proč je to důležité: V Česku se podařilo vypořádat se s inflací. Pokud by ale přišla nová krize, ceny by přestaly růst nebo začaly klesat, lidé i firmy by odkládali výdaje a ekonomika by zpomalila.
➡️ Co se stalo: Stále častěji se mluví o hrozbě burzovní bubliny. Ta už se netýká jen zlata či akcií firem, které se zabývají umělou inteligencí. Riziko se už naplno propisuje i do prohlášení centrálních bank.
Guvernér České národní banky Aleš Michl v prosincovém projevu hovořil o hrozbě „globální korekce cen aktiv“, přičemž v předchozích měsících o ničem podobném nehovořil.
Ve stejný den prakticky totéž zaznělo i z Evropské centrální banky. Ta v popisu aktuální situace uvedla velmi podobný obrat „možnost náhlého přecenění na globálních trzích“. Už na začátku měsíce před „ostrou korekcí“ varovala Bank of England.
Tyto výroky obvykle naznačují, že ceny akcií, zlata i nemovitostí mohou rychle klesnout, pokud si trhy uvědomí, že byly nadhodnocené. Konkrétně na tuto možnost upozornila jen Bank of England.
Taková rizika jsou protiinflační – když trhy padají a ekonomice se nedaří, lidé i firmy utrácejí méně, roste nezaměstnanost a prostor pro růst cen je jen velmi malý, mohou dokonce klesat.
V prognózách je ale toto riziko relativně upozaděné. Stále větší důraz je kladen na celní války, geopolitickou nejistotu i problematické zadlužování velkých ekonomik.
📢 Co kdo říká:
Aleš Michl, guvernér České národní banky: „Protiinflačním rizikem je slabý výkon některých ekonomik eurozóny. Stejně tak je jím případná globální korekce cen aktiv.“
🔎 Kontext: V poslední době platí, že nadšení do umělé inteligence vystřelilo vzhůru ceny firem, které se jí přímo zabývají, i řady navazujících oborů. Jenže se hovoří a takzvané AI bublině.
Ta už má dokonce i heslo na české Wikipedii. Nacenění vychází z předpokladů, že obor čeká dlouhé období vysokých zisků a investic. Nikdo nechce stát stranou a chce na novém oboru také vydělat. Je tu ale řada rizik. Projektů je spousta a uživí se jich nejspíše jen pár, obor navíc maskuje případné potíže, které se mohou naplno projevit až se zpožděním.
Zatím se mohutné investice do výpočetních center s obří spotřebou energie platí z peněz investorů, dříve nebo později to vše budou muset hradit zákazníci. Až pak se ukáže, kolik firem nakonec přežije a jaké ziskovosti budou dosahovat.
O bublinách se píše i v souvislosti s cenami kryptoměn a zlata, ale i v případě nemovitostí. Obecně k tvorbě bubliny stačí, když je poptávka po aktivu vysoká kvůli snaze také vydělat na růstu ceny, aniž by se dostatečně řešilo, zda je přiměřená.
To se může týkat i nemovitostí, které zdražují prakticky po celém světě výrazně rychleji než kupní síla. Poslední zpráva UBS píše o tom, že riziko propadu cen realit, jako tomu bylo během hospodářské krize před 18 lety, je až na několik přehřátých trhů poměrně malé.
