Mrazy jsou nápor na energetiku. Evropu drží uhlí a francouzské jádro
Nebývale nízké teploty zvyšují spotřebu elektřiny v Evropě. Česko mělo ve čtvrtek dokonce nejvyšší okamžitou spotřebu za posledních pět let. Situace žene ceny elektřiny vzhůru.
🚩 Proč je to důležité: Stávající počasí ukazuje, na co musí být energetická soustava připravena. V době slabšího větru je to pro energetiky výzva.
➡️ Co se stalo: Topení jede naplno, fotovoltaiku zakrývá čerstvý sníh, vítr tolik nefouká. Aby se síť nezhroutila, je potřeba dostatek elektřiny. Potíže nastaly hlavně v úterý a ve čtvrtek, kdy byla evropská výroba větrné energie nebývale slabá.
Ve čtvrtek mělo Česko dokonce nejvyšší zatížení od února 2021. Nešlo jen o domácí spotřebu. Německo bylo závislé na dovozech a muselo brát elektřinu, kde to jen šlo. Opíralo se i o Česko a Rakousko.
Pomoc těchto dvou zemí, přesněji hlavně českých uhelných elektráren, pomáhala udržet stabilitu německé sítě. Hlavní pomocí ale byly francouzské jaderné elektrárny.
Situaci lze popsat na dvou číslech: německé větrné elektrárny vyráběly například v úterý ráno jen tři gigawatty elektřiny, v pátek ráno to bylo díky silnějšímu větru ve stejné době 47 gigawattů, z okrajového zdroje se během pár hodin stala většina výroby.
V prvním případě se muselo Německo podle údajů portálu electricitymaps.com opřít o násobně vyšší výrobu z uhlí a zemního plynu a zároveň o dovozy ze sousedních zemí. Naopak v pátek mohla být výroba z fosilních paliv snížena (dvě třetiny elektřiny bylo z větru) a Německo dokonce exportovalo.
Těžké chvíle si v posledních dnech kvůli počasí zažívá i britská energetika, i ta je nucena ve větší míře využívat dovozy právě z francouzských jaderných elektráren.
Vše má vliv na to, za jaké ceny se nečekaně potřebná elektřina dokupuje. Ceny mohou být i násobně vyšší než v běžných zimních dnech. Také v Polsku v posledních dnech překračují hranici 300 eur za megawatthodinu, což je zhruba 7,30 koruny za každou kilowatthodinu, tedy násobek toho, za kolik elektřinu odebírají domácnosti.
🔎 Kontext: Česká energetika, ve které obecně uhlí hraje stále menší roli, vytváří v posledních dnech většinu elektřiny právě z něj.
Pilířem evropské energetiky je nyní Francie, právě její jaderné elektrárny pomáhají Německu i Nizozemsku prakticky kdykoliv to potřebují. Francouzská produkce prakticky není závislá na rozmarech počasí.
Zajímavostí je i Španělsko, které i v této době prakticky neustále exportuje velké množství elektřiny do Portugalska, Maroka a hlavně do Francie. Přebytky má hlavně z obnovitelných zdrojů.
Přebytkové je i Řecko, které má i v těchto dnech silnou výrobu z fotovoltaik i z větru a může tak exportem pomáhat dalším zemím Balkánu. Dovozy nyní využívá například Rumunsko, Bulharsko i Srbsko.
Nejvíce závislé na dovozech je Maďarsko. To „vysává elektřinu“ z širšího evropského regionu včetně Ukrajiny.
V těžké situaci bylo i Pobaltí. Estonsko a Lotyšsko stálo na dodávkách z Finska (to ale samo potřebuje dodávky ze Švédska), Litvu zachraňovalo podmořským kabelem přímo Švédsko.
