Němci chtějí na zelenou energii opatrněji, zhrozili se obřích nákladů

➡️ Co se stalo: Vypnout zelené elektrárny nemusí být plýtvání, může to ušetřit peníze jinde v síti, tvrdí nový materiál, se kterým pracuje německá vláda. Ten v podstatě hodnotí vývoj německé energetiky tváří v tvář realitě.

➡️ Kde zpráva vidí problémy: Materiál, který pro spolkovou vládu sestavili experti z Institutu pro energetickou ekonomiku a poradenskou společností pro transformaci energetického průmyslu (BET), na 259 stranách připomíná, že se Němcům stále nedaří posilovat přenosovou soustavu, jak se plánovalo. 

Naráží se na složitá povolování a stále více i na nedostatečné kapacity. I kvůli tomu rostou očekávané náklady. Před dvěma lety se počítalo s 320 miliardami eur, nyní už je to 440 miliard. Tedy o třetinu více a počítá se, že investovat bude nutné alespoň třicet miliard eur ročně.

Tato oblast dopadá i na Česko, protože právě přes něj „teče“ část německé elektřiny ze severu na jih, protože se do německých kabelů zkrátka nevejde.

Zpráva se také věnuje problémům s řízením sítě. Důvodem je prostý fakt, že obnovitelné zdroje přinášejí v některých chvílích nadprodukci a v dalších nedostatek a problém se ještě umocňuje, když i poptávka prochází během dne velkými výkyvy.
Řešením by měla být větší flexibilita poptávky i odpojování části výroby v době přebytku. To má ušetřit velké peníze.

🔎 Co zpráva doporučuje: Především velké změny v přístupu. Experti kladou větší důraz na náklady a materiálem prostupuje snaha zdůraznit, že zelená budoucnost za každou cenu by tvrdě dopadla na domácnosti i průmysl. Počítá se například s výstavbou dalších paroplynových elektráren. Jen s nimi bude možné zajistit stabilní dodávky elektřiny.

Doporučuje se také, aby se větrné a fotovoltaické elektrárny stavěly primárně tam, kde je dostatečná kapacita sítě. Německo má dlouhodobě problém s tím, že například větrné elektrárny dávají největší smysl na severu, kde ale není tak vysoká spotřeba elektřiny a ve výsledku tak zatěžují rozvodnou síť. Naopak by pomohly například na jihu, kde ale čistě ekonomicky dávají menší smysl, protože za rok vyrobí méně elektřiny a mají tak delší návratnost.

Velký důraz se klade i na úložiště energie, a to na baterie i ukládání elektrolýzou do vodíku.

➡️ Co zůstává: Zatím se nic nemění na plánu mít do roku 2030 osmdesát procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. I finální cíl mít bezemisní energetiku zůstává stejný. Zpráva tvrdí, že je nezbytný další rychlý růst výstavby nových obnovitelných zdrojů, a to ve všech scénářích.