Rakušany rozlítily slevy, které nejsou slevami. Vláda žaluje čtveřici největších řetězců
Jižní sousedé řeší podobné problémy jako Češi, vadí jim nepřehledné kouzlení se slevami. Rakouské ministerstvo sociálních věcí nyní podalo žalobu na největší supermarkety. Události v Rakousku odhalily i další problém, kterým je takzvané územní omezení dodávek, kvůli němuž musí obchodník nakupovat pouze u určeného dodavatele.
🚩 Proč je to důležité: Rakousko může ukázat Česku cestu, jak proti obchodním řetězcům zakročit. Rozhodnout může soud. Spor navíc otevřel mnohem větší téma, kterým jsou přeshraniční bariéry uvnitř Evropské unie.
➡️ Co se stalo: Rakouské vládě došla trpělivost. Tamní ministerstvo sociálních věcí podalo žalobu na obchodní řetězce Spar, Billa, Hofer a Lidl. Jde o čtveřici obchodníků, která má dominantní postavení na trhu.
Důvodem žaloby, o níž informovala agentury APA, je klamavá reklama na slevy, kterou znají i Češi. Řetězce v letácích uvádějí, že je zboží zlevněné, i když jej třeba o týden dříve prodávaly ještě levněji. Zákazníci si tak mohou myslet, že několik eur šetří, přitom platí za nákup více než dříve. Téma je to o to citlivější, protože v Rakousku v posledních měsících potraviny zdražují.
Obchodů se zastala tamní Hospodářská komora, podle které jsou řetězce ve svých slevách maximálně transparentní. Politiky pak viní z toho, že chtějí problém s cenami jen hodit na obchodníky.
Podle šéfky rakouského Spolkového úřadu pro hospodářskou soutěž Natalie Harsdorfové, která k tématu hovořila v rádiu Ö1, by vyšší transparentnost obchodníků mohla vést ke snížení cen až o čtyři procenta. Lidé by pak věděli, jaká cena je ta správná, a mohli by se lépe rozhodovat.
Jinak řečeno: Rakušanům vadí akce, které nejsou akce. Stejně jako v Česku velmi dobře vidí, kolik stojí stejné zboží v sousedním Německu.
Podle Harsdorfové by mohlo být zboží podle dostupných studií o osm procent levnější, kdyby nedocházelo k takzvanému územnímu omezení dodávek. To je situace, kdy obchodník musí nakupovat pouze od určeného dodavatele, tedy například od rakouského importéra, a nikoliv například od francouzského obchodníka nebo přímo od výrobce. Stejný problém řeší i další menší země, jako je i Česko.
📢 Co kdo říká:
Natalie Harsdorfová, šéfka rakouského antimonopolního úřadu, pro Ö1 ORF: „Opravdu vidím rozdíl v tom, zda žiji v malém nebo větším členském státě – a tak to nesmí být.“
Rainer Will, šéf rakouského maloobchodního svazu, pro agenturu APA: „Obvinění, že se odvětví maloobchodu s potravinami obohacuje inflací, je zcela neopodstatněné. Rakouští obchodníci musí v současné době platit až o 60 procent vyšší nákupní ceny než němečtí obchodníci.“
Barbara Bauerová, právnička rakouské spotřebitelské organizace VTI: „Našimi žalobami jménem ministerstva sociálních věcí systematicky podnikáme kroky proti nelegální slevové reklamě ze strany velkých supermarketů. Porovnávací ceny by měly být založeny na skutečných tržních hodnotách a slevové ceny by se neměly jevit atraktivnější, než ve skutečnosti jsou.“
🔎 Kontext: Důvodem cenových rozdílů mezi jednotlivými zeměmi může být neexistence jednotného evropského trhu.
Některé značky využívají toho, že mohou mít v Česku lepší image než například v Německu. Předpokládají proto, že zákazníci budou ochotni za ně připlatit. Může to fungovat i naopak. Značka piva, která má v Česku silnou pozici, by za sebevědomou cenovku v Německu neprodala.
Tématu se věnuje i Evropská unie. Ta územní omezení dodávek považuje za nekalou obchodní praktiku. Podle studie z roku 2020 se čtyři z pěti oslovených českých obchodníků setkali s tím, že jim dodavatel odmítl dodat zboží kvůli tomu, že jsou v Česku a že musí zboží koupit (za vyšší ceny) u importéra.
Česko ale u srovnání cen značkových produktů nevyšlo špatně, v řadě případů patřilo k těm levnějším či úplně nejlevnějším. Na druhou stranu relativně často bylo i úplně nejdražší.
