Struktura rezerv ČNB se mění. Guvernér Michl více sází na zlato a akcie
Česká národní banka drží v rezervách 3,45 bilionu korun, třikrát více než před deseti lety. V rezervách stále roste podíl zlata, stoupá také význam dolaru na úkor eura.
🚩 Proč je to důležité: Centrální banka změnila přístup k rezervám. Více hledí na výnos i na širší rozkročení napříč trhy. Ve výsledku tím pomáhá snižovat náklady na měnovou politiku.
➡️ Co se stalo: Zlato už tvoří více než čtyři procenta rezerv centrální banky, momentálně v trezorech leží přes 60 tun zlata v hodnotě 142 miliard korun. Při nástupu Aleše Michla na pozici guvernéra v roce 2022 to nebylo ani půl procenta. Banka těží z toho, že cena zlata neustále roste. Za poslední tři roky se více než zdvojnásobila.
Michlův tlak na to, aby rezervy netvořila jen ležící hotovost a dluhopisy, se projevil také v rostoucí roli akcií. Jejich podíl za jeho působení vzrostl ze zhruba 15 procent na současnou přibližně čtvrtinu. Naopak podle dat banky se snížil význam dluhopisů.
Snaha o vyšší výnos se projevila také tím, že se stovky miliard korun za poslední roky přesunuly ze zahraničních centrálních bank do zahraničních komerčních bank. Podle mluvčího Jaroslava Krejčího nejde o koncepční změnu, ale o reakci na to, kdo nabízí vyšší úrok.
V červenci 2022, při nástupu Michla do funkce, měla ČNB 99,7 procenta hotovosti u zahraničních centrálních bank, nyní má naopak 89 procent u zahraničních komerčních bank.
Z pohledu měn klesl v rezervách podíl eur z 52 na 49 procent, naopak vzrostl podíl amerických dolarů a mírně i britské libry.
🔎 Kontext: Hospodaření ČNB bylo v posledních dvou letech ziskové, loni dokonce rekordně. Zisk byl 151 miliard korun. V roce 2022 banka vykázala ztrátu 412 miliard, v tomto roce ale výrazně intervenovala ve prospěch posílení koruny a utratila za to stovky miliard. Koruna začala, stejně jako další měny v regionu blíže Rusku, prudce oslabovat po ruské invazi na Ukrajinu.
Loni na podzim člen bankovní rady Jan Kubíček hovořil o tom, že by měl růst podíl amerických akcií, které by měly výhledově hrát větší roli než ty evropské.
