Loňský rozpočet se sekl v příjmech i výdajích, stát si bude muset víc půjčovat
Státní rozpočet loni skončil v minusu 291 miliard korun, tvrdí ministerstvo financí. Je to o 50 miliard více, než se plánovalo. Podle odborníků i exministra financí je skutečný výsledek lepší, 40 miliard ještě přijde z EU.
🚩 Proč je to důležité: Loňský schodek patří k nejvyšším v historii. Jen na úrocích už Česko platí sto miliard ročně. Nová vláda si chce víc půjčovat i od občanů.
➡️ Co se stalo: Hospodaření Česka se loni zhoršilo. Schodek byl nakonec o 20 miliard vyšší než v roce 2024. Plánovalo se přitom, že bude o 30 miliard lepší. Ukázalo se, že se nepodařilo odhadnout příjmy, které byly nakonec nižší, ani výdaje, které byly naopak vyšší.
O výsledku informovala nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která kritizovala svého předchůdce Zbyňka Stanjuru (ODS). Zapomněla ale zmínit, že problémem je 40 miliard korun z EU, které dorazí později a které tak nakonec zlepší letošní státní hospodaření. Na opožděnou platbu upozornil například Daniel Bárta z Národní rozpočtové rady, hovoří o ní i exministr Stanjura.
Rozpočet podle Schillerové nejvíce ovlivnily optimistické výhledy, na jejichž nereálnost předem upozorňovali ekonomové. Jde například o výdaje na obnovitelné zdroje elektřiny. Stanjura počítal s necelými devíti miliardami, nakonec šlo o 26 miliard. Podobně nevyšly ani odhady příjmů z emisních povolenek – čekalo se 30 miliard, přišlo necelých 14 miliard.
Nedařilo se ani čerpání peněz z fondů Evropské unie. Česko získalo 131 miliard korun, počítalo ale se 180 miliardami. Právě zde se ale nová vláda může opřít o peníze, které sice nepřišly do silvestrovské půlnoci, pomohou ale s letošními příjmy. Vyšší než se čekalo byly i výdaje na školství nebo na sociální dávky.
📢 Co kdo říká:
Alena Schillerová (ANO), ministryně financí: „Výsledná čísla o hospodaření státu za rok 2025 jsou potvrzením toho, že varování parlamentu, výboru pro rozpočtové prognózy a Národní rozpočtové rady byla naprosto oprávněná. Veškerá rizika související se špatným plánováním příjmů a výdajů, která měla za cíl lakovat rozpočet narůžovo, se v plném rozsahu naplnila.“
Daniel Bárta, analytik Národní rozpočtové rady: „Rok 2025 skončil se schodkem 249,9 miliard, nikoliv 290,7 miliard, neboť 40 miliard je jen časový nesoulad evropských peněz, tedy předfinancování EU projektů a načerpání peněz až příští rok. Kritika rozpočtování musí být korektní.“
Zbyněk Stanjura (ODS), exministr financí: „Evropské peníze jsou průtokovou položkou a jejich započítávání bez kontextu vytváří zkreslený obraz hospodaření státu. (...) Tyto prostředky Česká republika obdrží v následujících měsících, a právě proto je namístě říci, že budoucí vláda získává faktický 'dárek' ve výši zhruba 41 miliard korun.“
🔎 Kontext: Česko si bude muset více půjčovat. Vláda má ve svém programovém prohlášení, že nabídne dluhopisy občanům. Lidé tak budou moci financovat státní dluh a také na něm něco vydělat. Investovat bude možné částky od tisíce korun do tří milionů. Se spuštěním jejich prodeje pod názvem Dluhopis Republiky se počítá v roce 2027.
Stát na úrocích z dluhu loni zaplatil 98 miliard korun, v letošním roce má jít podle původního návrhu rozpočtu o 110 miliard. Právě na část těchto peněz by si domácnosti mohly sáhnout.
Domácnosti podle údajů z loňského roku drží 2,4 procenta státního dluhu. Nová vláda plánuje zvýšit tento podíl až na pět procent. To by znamenalo průběžně vydávat dluhopisy za desítky miliard korun. Loni občané drželi státní dluhopisy za 80 miliard korun. Celkem jde o 64 tisíc lidí. Dluhopisy mají hlavně starší lidé, průměrný věk je 60 let.
Státní dluh je nyní 3,7 bilionu korun, tedy zhruba 43 procent hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí letos předpokládá vydání dluhopisů v hodnotě 400 až 500 miliard korun, zčásti kvůli splátkám stávajících emisí.
