Sto dní Trumpa v ekonomice: Čeho dosáhl kromě chaosu a proč to dělá

➡️ Co se stalo: Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem světový byznys uvítal. Hodnota akcií rostla, šířil se optimismus. Jenže jeho kroky, byť dělal přesně to, co dopředu avizoval, nakonec investory znejistěly.

Trump sliboval, že bude chránit americké firmy a pomůže vytvářet nová pracovní místa. Čekalo se ale spíše, že přijde s principy podpory domácího byznysu. Nakonec se ale jádrem všeho stalo zavádění cel na dovozy.

Americký prezident přitom už v kampani avizoval vysoká cla a neváhal hovořit i o sazbách ve stovkách procent, a to bez ohledu na to, zda šlo o spojence. Hovořil i o penalizování amerických firem za to, že vyrábí v zahraničí. Tématem bylo i to, že by mohly v rozpočtu nahradit daně z příjmu.

Nastalou situaci poté, co skutečně obří cla zavedl, komplikoval i styl Trumpova vyjednávání. Nebylo jasné, co je jen přípravou pro dosažení kompromisu a co je myšleno zcela vážně. To způsobilo například rozpačité reakce finančních trhů.

Jako problématické se ukázalo i to, že například cla zaváděl a následně rušil či pozastavoval a ohlašoval nové. Nejistotu přinesl i zveřejněný způsob výpočtu cel uvalených na jednotlivé země. Ten z ekonomického pohledu nedává smysl a vyvolal tak obavy o to, zda americká vláda skutečně ví, co dělá. Objevily se dokonce obavy, zda cla na jednotlivé země světa nenavrhla umělá inteligence. Cla mířila i na země, se kterými má USA obchodní přebytky, nebo na neobydlené ostrovy. 

📢 Co Trump říkal: „Neprodleně zahájím revizi našeho obchodního systému s cílem chránit americké pracovníky a rodiny. Namísto toho, abychom zdaňovali naše občany, aby obohacovali jiné země, zavedeme cla a daně pro cizí země, aby obohacovaly naše občany,“ uvedl při své inauguraci.

❓Co Trump očekával od cel: Do druhého prezidentského období vstoupil Donald Trump s mnohem radikálnějším okolím. V ekonomických otázkách jej obklopuje více zastánců protekcionismu, například Peter Navarro nebo Stephen Miran. Ti mají za to, že USA musí zavést trvalé obchodní bariéry, aby podporovaly domácí pracovní místa a bránily dalšímu přesunu výroby do zahraničí.

Analytická zpráva, na které se podílel Miran, pracuje s termínem „bezpečnostní zóna“. Jde o exkluzivní klub zemí, které USA vezmou do své náruče, nabídnou jim obranu, přístup k technologiím, nejspíše i nižší cla a budou za to chtít dodržování určitých pravidel (mimo jiné nekupovat americké dluhopisy) a budou se podílet se na nákladech. Naopak, kdo nebude spolupracovat, bude mít vyšší cla a potíže.

🔎 Kontext: Radikální americký přístup se odráží i v tom, že na začátku března USA upozornily Světovou obchodní organizaci, že už nebudou platit své příspěvky. To v podstatě znamená, že už pro ně není důležité, aby na globální obchod někdo dohlížel.

Dopad na americkou ekonomiku může mít i tvrdý postup proti migraci a lidem bez povolení k pobytu. I když hlavní motivací je snaha zamezit nekontrolovanému přílivu uprchlíků i bojovat s kriminalitou, vše může mít dopad i na dostupnost pracovní síly. Zejména pak v případě hůře placených pozic.

Donald Trump se také pustil do zvyšování efektivity státní správy. Agenturu DOGE dostal na starosti jeho sponzor, nejbohatší člověk světa Elon Musk. V obecné rovině je cílem hledání úspor snížení výdajů rozpočtu, a tím i nalezení prostoru pro snižování dluhu případně snižování daní. 

Radikální škrty v některých oblastech ale mohou mít dopady nejen na zaměstanost ale i na firmy, které pro státní správu ve větší míře pracují.

Donald Trump může směřování USA v podstatě řídit sám bez požehnání Kongresu. V takzvaných „exekutivních příkazech“ se odvolává na národní bezpečnost, která je ohrožená a kterou se svým příkazem snaží bránit. (Více zde) V principu tak například zavedení obchodní války z Kanadou či Čínou rozhoduje sám. Tento postup je ale napadán u soudů.