130 tisíc dětí bez lékaře. Pediatři stárnou a nemá je kdo nahradit
V Česku chybí lékaři. A byť u praktických doktorů pro dospělé se situace mírně zlepšuje, u těch pro děti a dorost je situace obzvlášť vážná. Asi čtvrtina jich je starších 70 let a brzy bude potřeba je nahradit. Jenže zájemci nejsou.
🚩 Proč je to důležité: V Česku je podle lékařů v současnosti asi milion pacientů bez praktika, z toho asi 130 tisíc dětí. Podle expertů je potřeba se připravit i na stárnutí populace a uvádí, že je nutné, aby počet pracovních úvazků praktických lékařů do roku 2035 vzrostl o tisíc.
➡️ Co se stalo: Prezident české lékařské komory Milan Kubek uvedl, že v Česku ubude každoročně až 3 procenta pediatrů, což dopadá hlavně na malé obce a města. Jeho slova potvrzuje i šéfka sdružení praktických pediatrů Ilona Hülleová.
„U praktických dětských lékařů je negativní bilance každoročně v desítkách ordinací. Pořád jsme v minusu, nebyl jediný rok, kdyby se podařilo nahradit všechny zaniklé ordinace novými,“ řekla pro Publico. Za posledních 5 let ubylo v součtu asi 400 ordinací.
Podle lékařky je čtvrtina pediatrů starších 70 let a třetinu tvoří pětašedesátníci a starší, což je asi 600 až 700 doktorů. Problém pak prý není v tom, že by byla práce praktického pediatra nepopulární, ale mladé lékaře odrazuje množství práce i fakt, že v ordinaci jsou na práci víceméně sami.
„Neděje se to, co se očekávalo, že se podaří přesunout lékaře do terénu. V podstatě se počítalo s tím, že bude jeden obor pediatr, a že 80 % absolventů bude v terénu. Což se prostě nestalo,“ uvedla Hülleová.
Pro posílení ambulancí praktiků pro děti vytvořilo sdružení pediatrů model týmových praxí, kde spolu mohou pracovat zkušený lékař se začínajícím kolegou. Podle Hülleové je také potřeba restrukturalizace sítě dětských oddělení. „Mluvilo se o tom, že se převedou některá dětská oddělení na stacionáře, kde by bylo potřeba méně personálu a kapacity by se uvolnily pro primární péči,“ vysvětluje lékařka.
🔎 Kontext: Problémy pálí i praktické lékaře pro dospělé. Byť se podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky situace mírně lepší, protože mezi mediky je o obor zájem, je potřeba připravit systém na stárnutí populace, prodlužování života apod. Ve výzvě 11 milionů důvodů doktoři uvádí, že ordinace jsou už teď přetížené a je třeba do primární péče přivést další absolventy lékařských fakult.
V Česku je však podle Šonky málo rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů a lze na ně čerpat státní finanční podporu. Těch je pro všeobecné praktické lékaře sto čtyřicet, což prý nedokáže pokrýt poptávku. Praktici proto jednají o navýšení počtu rezidenčních míst. Hlavním zdrojem financování by podle nich měly nadále zůstat dotace přidělované ministerstvem zdravotnictví, ke kterým se v budoucnu mají přidat i dotace z prostředků Evropské unie.
„Snažíme se přesvědčit hejtmany, aby se na financování stávajících rezidenčních míst podílely i kraje. Ty navíc mohou zřizovat i místa vlastní,“ dodal Šonka s tím, že specializační vzdělávání by mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se podařilo směřovat podporu rezidenčních míst právě pro obory dospělého a dětského praktického lékařství. „Je potřeba, aby se dalších deset až 15 let postupovalo tímto způsobem, aby všechny peníze šly tímto směrem,“ řekl ministr v lednu s tím, že státní finanční podpora by měla nově víc zohledňovat nedostupnost péče v daném okrese a do financování by se měly víc zapojit kraje a po změně zákona o veřejném zdravotním pojištění i pojišťovny.
👀 Co sledovat v dalších dnech: Zákon o veřejném zdravotnictví je v současnosti v Senátu. Mohl by tak být schválen ještě před podzimními volbami.
