Německo seřízne Ukrajincům dávky. A budou muset pracovat
Finanční pomoc ukrajinským uprchlíkům v Německu se brzy sníží. Nově příchozí budou mít nárok pouze na nižší příspěvky podle azylového zákona – stejně jako ostatní žadatelé. Podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta (CDU) nový rámec schválí vláda už tento týden.
🚩 Proč je to důležité: Migrace patří mezi největší obavy německé veřejnosti. Konzervativní poradci vlády tvrdí, že jen tvrdší přístup může zastavit další růst preferencí AfD.
➡️ Co se stalo: Ukrajinci jsou v současnosti zařazeni do systému podpory v nezaměstnanosti, dostávají tak stejně jako Němci takzvaný občanský příjem (Bürgergeld). Zatímco podle azylového zákona má běžný uprchlík měsíčně nárok na 441 eur (zhruba 10 700 korun), Ukrajinci dostávají občanský příjem ve výši 563 eur (13 600 korun) plus náklady na bydlení.
To se ale má brzy změnit, uvedl ministr vnitra Dobrindt. „Dohodu už sladilo ministerstvo práce a ministerstvo vnitra. Tento týden ji také schválí zasedání spolkové vlády,“ řekl v rozhovoru pro Deutsche Welle.
Reforma má vstoupit v platnost od 1. července 2026, platit však bude i zpětně – a to od dubna 2025. Ukrajinští uprchlíci, kteří přijeli do Německa po 1. dubnu, pravděpodobně nebudou muset již vyplacený Bürgergeld vracet.
Podle Dobrindta bude pro uprchlíky, kteří přicházejí z Ukrajiny, také zavedena povinnost vynakládat úsilí na hledání práce. „Pokud nevyvinete žádné úsilí o zaměstnání, pak dojde k dalšímu snížení plateb,“ zdůraznil.
Úřady rovněž provedou kontroly osobního majetku, což znamená, že na sociální dávky budou mít nárok pouze ti, kteří nemají vlastní prostředky.
🔎 Kontext: V Německu žije kolem 1,2 milionu ukrajinských uprchlíků, Bürgergeld pobírá přibližně 700 tisíc z nich. Nově by ale z příspěvku mělo být vyloučeno 83 640 – tolik Ukrajinců podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky dorazilo po 1. dubnu 2025, píše například deník Bild.
Ukrajinská vláda koncem srpna nově umožnila mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země. Od vyhlášení válečného stavu přitom nesměli muži ve věku od 18 do 60 let bez zvláštního povolení vojenských orgánů zemi opouštět.
Následně v září udělily země EU více než 79 tisíc nových rozhodnutí o dočasné ochraně Ukrajincům, což byl nejvyšší měsíční počet za poslední dva roky. Výrazné nárůsty zaznamenalo zejména Německo – v září evidovalo 18 755 žádostí. V srpnu to ještě bylo 11 277 a v květnu „jen“ 7 961, uvedlo německé ministerstvo vnitra.
Minulý týden spolkový kancléř Friedrich Merz v telefonním hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zdůraznil, že mladí Ukrajinci jsou potřební ve své vlasti a neměli by vyjíždět do Německa, a vyzval ho, aby to „zajistil“. Podobně se nedávno vyjádřil i kyjevský starosta Vitalij Kličko (psali jsme zde).
Německu se rovněž nedaří ukrajinské uprchlíky zaměstnávat – zaměstnaných je pouze 31 procent. Například v Česku je to 63 procent a v Polsku rekordních 78 procent, ukazuje poslední studie OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) o migraci.
