Archeologové našli keltské „velkoměsto“. Ukrývalo se v polích pod budoucí dálnicí D35
Archeologům se podařil nedaleko Hradce Králové mimořádný nález. Keltské sídliště, které odkryli v trase budoucí dálnice D35, je nezvykle rozsáhlé a bohaté. Odborníci zvažují prohlášení lokality za kulturní památku.
🚩 Proč je to důležité: Nálezy dokládají mimořádně bohatou historii osídlení českého území tisíc let před příchodem prvních Slovanů. Podobných objevů je jen velmi málo.
➡️ Co se stalo: Dnes je na poli nedaleko Hradce Králové staveniště, brzy tam bude stát nová dálnice. Jenže před téměř dvěma a půl tisíci lety to bylo pulzující centrum celého regionu, které by se významem dalo přirovnat k dnešním velkoměstům. Nález podle archeologů nemá v Česku obdoby.
„kdekoliv“
„Z hlediska svého potenciálu a významu se blíží nejvýznamnějším centrálním aglomeracím známým z oblasti středního Podunají či jižního Německa,“ uvedl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Miroslav Novák.
Podle archeologů mohlo sídliště vzniknout už ve čtvrtém století před naším letopočtem. To je doba, kdy Alexandr Veliký vyrazil na své slavné tažení směrem na východ a kdy byl starověký Řím jen málo významným regionálním mocenským celkem.
U Hradce Králové mezitím vyrostla prosperující osada doby laténské, jak archeologové označují období, kdy Keltové obývali podstatnou část Evropy. Laténských osad je na našem území celá řada, protože Keltové v Čechách i na Moravě vytvořili bohatou kulturu.
Jenže většinou mají kolem šesti domů a zabírají plochu do dvou hektarů. Nejnovější nález je násobně rozsáhlejší. Rozpíná se na ploše 25 hektarů a podle archeologů v něm žilo několik stovek lidí. Kromě základů domů jsou na lokalitě také výrobní objekty, doklady jedné, možná dvou svatyní a zřejmě i řemeslnický areál, kde tehdejší mistři odlévali předměty z barevných kovů.
„Bezesporu jde o velmi významnou lokalitu s ekonomickými a společenskými funkcemi. Těmto sídlištím se říká otevřená aglomerace. Jsou to centrální sídliště s různými funkcemi,“ uvedl vedoucí archeologického terénního výzkumu Univerzity Hradec Králové Ladislav Rytíř.
🔎 Kontext: Jednou z nejvýznamnějších funkcí sídliště byl obchod. O tom svědčí především obrovský a velmi pestrý soubor artefaktů. Archeologové uvedli, že shromáždili přes 22 tisíc archeologických pytlíčků. Většina obsahuje keramiku, často mistrovsky vyzdobenou, mezi nálezy jsou ale třeba předměty denní potřeby a cenné šperky.
Napojení na celoevropskou obchodní síť potvrzují nálezy jantaru z Pobaltí, ale i ve své době nepochybně velmi cenné výrobky ze západní Evropy, středního Podunají nebo jihovýchodní Evropy.
O významu sídliště také svědčí obrovské množství nalezených mincí. Ty Keltové začali na našem území razit jako úplně první. A vyráběli je i na nyní objeveném sídlišti, mezi nálezy je totiž také zachovalé kovové razidlo. Po odchodu Keltů, ještě před přelomem letopočtu, u nás ražba mincí úplně vymizela a vrátila se až zhruba o 1300 let později za vlády Přemyslovců. Sbírka mincí z nově objeveného sídliště je zřejmě druhou největší u nás po nálezech z Němčic nad Hanou v Olomouckém kraji.
