Zdivočelá země? Do pěti let má být pod ochranou 28 procent Česka
Ochrana přírody má v Česku výrazně posílit. Podle plánu, který schválila dosluhující vláda Petra Fialy (ODS), má mít do pěti let nějakou formu ochrany téměř 30 procent území.
🚩 Proč je to důležité: Rozšíření chráněných území provázejí politické střety i nesouhlas části místních. Adept na ministra životního prostředí Petr Macinka chce nejnovější chráněnou oblast zrušit.
➡️ Co se stalo: Unijní plán mluví jasně. Do roku 2030 má být 30 procent území Evropské unie a 30 procent moří pod nějakou formou ochrany. Jak k tomu státy dospějí, je na nich.
Fialova vláda koncem října schválila plán, který má Česko ke splnění tohoto závazku posunout. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR na období 2026–2050, kterou má Publico k dispozici, stanovuje, že prostřednictvím chráněných území má být do roku 2030 chráněno alespoň 23 procent plochy státu.
Další část krajiny má být chráněna prostřednictvím takzvaných jiných účinných opatření na ochranu biodiverzity (OECMs). Jde například o vojenské prostory, zóny ochrany zdrojů vody nebo území regulovaného rybolovu.
„Při započítání OECMs se celkový závazek dostane na úroveň 28,3 procenta,“ upřesnila pro Publico mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Vzhledem k přírodním podmínkám má Česko stanovený závazek o něco níž, než je celounijních 30 procent.
Podle posledních dostupných údajů ministerstva životního prostředí je Česko cíli poměrně blízko. K roku 2022 mělo chráněno 21,88 procenta území. Plochy tak musí rozšířit o 1,12 procentního bodu, a to zejména v kategorii nejpřísnější ochrany. Jde například národní parky nebo I. stupeň CHKO. Tam se má Česko dostat na 6,02 procenta chráněného území, v roce 2022 to bylo jen 3,66 procenta. To se dá řešit buď zaváděním nových přísněji chráněných území nebo zvýšením ochrany v těch stávajících.
🔎 Kontext: Rozšiřování ochrany přírody je v poslední době citlivé téma. Boje se vedly například o nejnovější chráněnou krajinnou oblast Soutok na jihu Moravy. Ta byla vyhlášena 1. července letošního roku, záhy ale tento krok 35 poslanců ANO napadlo u Ústavního soudu. Tvrdili, že ministerstvo nevyřešilo velkou část námitek ze strany obcí, majitelů pozemků i podnikatelů. Přesto, že 90 procent lesů v CHKO je v majetku státu.
Ústavní soud ale začátkem listopadu rozhodl, že vyhlášení CHKO ústavě neodporovalo: „Silný zájem na ochraně významné přírodní lokality pro současné i budoucí generace převáží nad negativy v podobě zásahů do vlastnického práva, práva na podnikání a práva na samosprávu,“ odůvodnila rozhodnutí soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová. Desítky různých žalob pak zamítly i další soudy.
Ochranu takzvané Moravské Amazonie chce zrušit i poslanec a šéf Motoristů sobě Petr Macinka, který by se mohl stát ministrem životního prostředí v nové vládě Andreje Babiše. Jedním z odpůrců CHKO je totiž podnikatel František Fabičovic, který patří k největším sponzorům Motoristů, poslal jim milion korun. Macinka se kvůli tomu dostal do sporu s jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem (KDU-ČSL), který je zastáncem ochrany Soutoku.
Vleklé spory také dlouhodobě komplikují vyhlášení národního parku Křivoklátsko, proti kterému se bouří zejména někteří místní starostové. Zákon o zřízení parku je sice hotový, parlament už ho ale nestihl schválit.
Spor ale ještě není u konce. „Dohodli jsme se, že do doby vyhlášení národního parku se Lesy České republiky budou v oblasti Křivoklátska chovat tak, jako by tam už národní park byl. Po volbách pak předložíme návrh znovu, beze změn, a budeme chtít, aby byl rychle schválen,“ uvedl v září pro Publico ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jenže Lesy ČR takový výklad popřely, součástí memoranda je podle nich pouze rozdělení na čtyři zóny definující způsob hospodaření v lesích.
