Pomoc Ukrajincům se stále zpřísňuje. Nedosáhnou na ni ani nemocní, kritizují experti
„Chci ukončit jakékoli výhody a dávky pro Ukrajince.“ Šéf SPD Tomio Okamura pokračuje ve své předvolební rétorice a žádá zpřísnění podmínek pro válečné uprchlíky. Odborníci ale upozorňují, že už teď se pomoci nedočkají ani ti, kteří ji potřebují.
🚩 Proč je to důležité: V Česku podle dat ministerstva vnitra žije téměř 400 tisíc ukrajinských uprchlíků.
➡️ Co se stalo: Ukrajinci nemají povolený vstup do českého systému sociálních dávek. Takzvaní zranitelní uprchlíci, jako jsou děti, senioři nebo handicapovaní, mohou pobírat humanitární dávku. A přestože Okamura volá po jejím zrušení, ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) deklaroval, že dávka bude pokračovat dál. Ale čekají ji změny.
„Zvažujeme opatření, která by měla omezit její možné zneužívání a podvodné jednání a posílit kontrolní mechanismy. Konkrétní návrhy jsou nyní ve fázi přípravy a vyhodnocování,“ uvedlo pro Publico ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Podle expertů ale ani současná pomoc není dostatečná. „Humanitární dávka je nejnižší forma podpory, nepodléhá valorizaci a často se pohybuje na hranici chudoby. Od roku 2025 z ní vypadávají chronicky nemocní, kteří ztratili status zranitelnosti, takže jejich jediným příjmem zůstává existenční minimum (3 130 korun) bez nároku na podporu na bydlení,“ sdělila pro Publico Katarína Pleskot Kollárová z organizace Člověk v tísni.
📢 Co kdo říká:
Tomio Okamura (SPD), předseda Sněmovny, na síti X: „Pracujeme na zpřísnění podmínek, protože Ukrajinců už je tady prostě moc. Občané si stěžují, že lidé, kteří tu mají statut válečného uprchlíka a využívají různé výhody z peněz českých občanů, jezdí na dovolenou na Ukrajinu, odkud uprchli.“
Katarína Pleskot Kollárová z organizace Člověk v tísni, pro Publico: „Uprchlíci odkázaní na humanitární dávku mají výrazně nižší příjmy než lidé čerpající standardní dávky v Česku, často se ocitají ve finanční tísni a jsou závislí na materiální či potravinové pomoci.“
Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, pro Publico: „Pomoc uprchlíkům je nastavena stále přísněji. V našich kancelářích evidujeme velký nával lidí nemocných, starých, bezradných, psychicky zničených, kteří bohužel nedosáhnou na systém státní sociální podpory ani třeba na péčové či pobytové sociální služby. To je velký problém, který by stát měl mnohem lépe řešit, protože díky pracujícím ukrajinským uprchlíkům na to finanční prostředky rozhodně má.“
🔎 Kontext: Ve střední Evropě je Česko výjimečné tím, že uprchlíky ani částečně nevpustilo do dávkového systému a vytvořilo paralelní systém.
Poslední dostupná data ukazují, že na daních a odvodech zaplatili ukrajinští uprchlíci za třetí čtvrtletí loňského roku 8,2 miliardy korun. Výdaje spojené s jejich podporou činily 3,9 miliardy. Český rozpočet tak byl podle statistik MPSV v „plusu“ o 4,3 miliardy korun. A tento rozdíl roste dlouhodobě.
Nový premiér Andrej Babiš (ANO) ale tyto výpočty zpochybnil a uvedl, že zveřejní „čistou statistiku“. K tomu ovšem zatím nedošlo.
Všeobecná zdravotní pojišťovna uvedla, že její příjmy za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči.
