Domácnost je toxický koktejl. O většině jedů kolem sebe lidé ani nevědí
Jsou všude. V přípravcích na praní, kosmetice, dětských hračkách i nábytku. Toxickým látkám jsou lidé v malých dávkách vystaveni denně a dlouhodobě, což může vést ke zdravotním problémům.
🚩 Proč je to důležité: Dlouhodobé vystavení toxickým látkám může negativně ovlivnit metabolismus, imunitu, hormonální rovnováhu či plodnost. Regulace těchto látek je ale stále minimální.
➡️ Co se stalo: Domácnosti jsou podle vědce z Mikrobiologického ústavu Akademie věd Tomáše Cajthamla takovými „toxickými koktejly“. Lidé si je vytváří sami a dobrovolně, protože o nich často ani neví, stejně jako o jejich škodlivosti. Navíc je těžké jim uniknout.
Ty, které má každý doma, se dělí do tří hlavních skupin. Prvním příkladem jsou takzvané perfluorované látky. Obsahují je například impregnace, teflonové nádobí, textilie, pečicí papír či papírové obaly. „Je to ve všem: ležíte na tom na pohovce, koupíte si pizzu nebo popcorn, který je v tom zabalený, upečete si na tom cukroví nebo si tím namažete běžky,” vyjmenoval Cajthaml.
Toxické látky pronikají do těla a do krve. „Není zřejmě na planetě člověk, kterému by se jednoduše nenaměřily tyto sloučeniny,” potvrdil. Dostávají se tam z okolí i skrze potraviny a vodu. Ovlivňují fungování štítné žlázy a mohou způsobovat rakovinu. „Analyzovali jsme dětské bundy z českého trhu, 9 z 10 bund to v sobě mělo. A sedm z nich mělo i zakázané látky,” uvedl chemik.
Další rozšířenou skupinou jsou ftaláty, které se používají jako změkčovače plastů v podlahách, interiérech aut, obuvi, oblečení, ale i v kosmetice nebo barvách. Dlouhodobé vystavení těmto látkám může poškozovat zdraví. „Narušují hormonální systém a naše rozmnožování, proto každý pátý pár s tím má problém,” podotkl Cajthaml.
Třetí skupinou jsou polybromované zhášeče hoření, tedy látky, které mají snížit hořlavost materiálů. I ty se dávají podle Cajthamla do různých výrobků, od textilu přes elektroniku. A přidávají se třeba do plastů při recyklaci. „Když si koupíte hračku z recyklovaného materiálu, může v ní být pětkrát vyšší koncentrace této látky,” upozornil.
🔎 Kontext: Podle Evropské agentury pro životní prostředí je na trhu zhruba 100 tisíc chemických látek, které se objevují ve výrobcích. Z toho pět set z nich je toxikologicky popsáno, ale o většině (asi 70 tisících) se neví nic.
Dnes se podle Cajthamla sledují hlavně látky vysoce toxické. „Největší problém je, že často nevíme, jak ty látky fungují. Ale dokonce ani nevíme, že tam jsou, protože je výrobce nemusí uvádět,” upozornil Cajthaml.
Regulace je podle něj zatím jen minimální a pomalá. Třeba chemických látek zpomalujících hoření je na 15 tisíc, zakázané jsou jen tři. „Evropská unie jich bude regulovat dvacet,” doplnil s tím, že smysl by měl plošný zákaz. Tyto látky se totiž nerozkládají a všechny zůstávají v našem prostředí. Proto se také označují jako „věčné chemikálie”.
👀 Co dál sledovat: Nová evropská legislativa směřuje k postupnému zákazu perfluorovaných látek v textilu, a to do roku 2030.
