Firmy přidávají méně než vloni. Stát je naopak štědřejší, více si polepšily ženy
Tempo růstu mezd ve firmách oproti loňsku zpomalilo. Naopak po chudším roku 2024 začaly rychleji stoupat odměny ve veřejném sektoru, a to zejména ženám.
🚩 Proč je to důležité: Růst platů ve státním sektoru za mzdami v tom soukromém během inflace značně zaostával. Do budoucna to může vést k odlivu lidí z důležitých profesí, které udržují stát v chodu. Na straně druhé, růst platů dopadá na státní rozpočet, který je už teď předmětem ostrých politických hádek.
➡️ Co se stalo: Ještě v první polovině roku to vypadalo velmi optimisticky. Po období splašené inflace začaly příjmy českých zaměstnanců rychle růst. Mediánové mzdy v soukromém sektoru tou dobou rostly meziročně o 7,7 procenta, což je vůbec nejvyšší hodnota za pololetí minimálně od roku 2019. Jenže druhé pololetí už bylo horší – růst zpomalil na 7,5 procenta a trend se neotočil, naopak. Za prvních šest měsíců letošního roku se růst mediánových mezd zbrzdil na 6,7 procenta. Vyplývá to z analýzy údajů systému Informace a statistiky o průměrném výdělku (ISPV).
Ve veřejném sektoru naopak mzdy zrychlily růst. Mediánové platy se navyšovaly meziročně o šest procent. Soukromý sektor tak sice nedohnaly, oproti růstu o 2,2 procenta z loňského roku je to nicméně citelný posun směrem vzhůru.
Ve veřejném sektoru pak z růstu platů těžily spíše ženy než muži. „Medián hrubých měsíčních platů u žen činil 43 748 korun (meziroční nárůst o 6,0 procenta), medián hrubých měsíčních platů u mužů byl vyšší o 6 410 korun a dosáhl úrovně 50 158 korun (meziroční nárůst o 5,8 procenta),“ uvádí ve své zprávě IPS.
📈 Kde rostou platy: Podle údajů ISPV rostou mediánové platy ve všech hlavních odvětvích veřejného sektoru. Při detailnějším rozboru je ale zřejmé, že nad šestiprocentním průměrem se pohybuje pouze jedna kategorie – „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ – růst se tam dostal na 6,3 procenta.
V dalších odvětvích byl už růst pomalejší. Například v kategorii „zdravotní a sociální péče“ poskočil o 5,7 procenta, v odvětví „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ o 5,6 procenta a ve „vzdělávání“ pouze o 5,4 procenta.
Čísla také ukazují, že firmy byly v dorovnávání inflačních tlaků pružnější než stát. To vedlo k situaci, která není v českém pracovním prostředí obvyklá. V prvním pololetí letošního roku byla průměrná mzda 51 828 korun a převýšila tak platy ve veřejné sféře, které činily v průměru 49 721 korun. Průměrná mzda je tak vyšší než průměrný plat poprvé od roku 2014.
📢 Co kdo říká:
Jiří Vaňásek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů: „Za celý život odpracuje český zaměstnanec o několik let více než zaměstnanec v Německu.“
🔎 Kontext: Oproti prvnímu pololetí roku 2024 klesl počet odpracovaných hodin. Průměrný Čech jich měl letos do konce června na kontě 147,9 za měsíc. Minulý rok za stejné období to bylo 149 hodin. V obou případech jsou to nicméně čísla, která ukazují na velké nasazení českých pracovníků.
„Čeští zaměstnanci odpracují v průměru 37,8 hodiny týdně. V porovnání s jejich protějšky v Německu či Rakousku je to téměř o čtyři hodiny navíc,“ všiml si v červenci server Novinky.cz. To je v ročním přepočtu zhruba jeden celý týden navíc.
👀 Co dál sledovat: Další údaje, které shrnou trendy za celý rok 2025, se očekávají v prvním čtvrtletí příštího roku.
