Nástup kryptoměn v podsvětí. Policie jich vloni zajistila čtyřikrát víc než obvykle
Za posledních deset let zajistila policie kryptoaktiva za 136 milionů korun. Jenže rok 2024 přepsal dosavadní tabulky. Z celého desetiletého balíku na něj připadá 42,6 milionu, tedy téměř třetina.
🚩 Proč je to důležité: Kriminalita se masivně přesouvá do online prostředí. Vystopovat toky kryptoměn je pro policii mnohem složitější než u klasických peněz.
➡️ Co se stalo: Mezi lety 2015 a 2019 zabavovala policie zločincům kryptoaktiva v průměrné hodnotě 10,4 milionu korun ročně. Průměr se teď posune směrem vzhůru. A to citelně. „V roce 2024 Policie ČR zajišťovala kryptoměny v hodnotě 42 556 900 korun, dle platného kurzu v době zajištění,“ uvedl pro Publico mluvčí Policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Z celkových 136 milionů, které policie zabavila kvůli trestné činnosti za uplynulých deset let, jen na loňský rok připadá 31 procent. Nebo ještě jinak – vloni zajistila čtyřikrát více kryptoměn, než byl průměr v předchozích devíti letech.
Podle Policejního prezidia roste množství zabavených kryptoaktiv každoročně. Týká se to nejen celostátních útvarů, jako je například Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), ale i jednotlivých krajských ředitelství.
„Tento trend odráží rostoucí využívání kryptoměn v trestné činnosti a zároveň zlepšující se schopnosti Policie ČR v oblasti trasování a zajišťování těchto digitálních aktiv,“ vysvětlil Vinčálek.
🔎 Kontext: Posilování pozice kryptoměn ve světě zločinu si ve své poslední zprávě všímá i NCOZ. Jen tento útvar loni zajistil kryptoaktiva v hodnotě téměř 6,4 milionu korun. „Kryptoměny se stávají klíčovým prostředkem anonymizace finančních transakcí, a to především při praní výnosů z trestné činnosti, podvodných aktivitách a financování nelegálních služeb, jako jsou drogy, zbraně, dětská pornografie, nelegální software či hackerské služby,“ uvádí centrála.
Kryptoměny jsou oblíbené především mezi podvodníky, kteří se snaží připravit lidi o úspory. Buď ukradené peníze rovnou převedou do některého z kryptoaktiv, případně svou oběť donutí, aby jim přímo v kryptoměnách zaplatila. To je postup obvyklý například při hackerských útocích, kdy zločinci převezmou kontrolu nad systémy firem a následně žádají výkupné v kryptoměně.
Kriminalita se přesouvá do online prostředí. Útočníci jednak nejsou omezeni regionem a mohou hledat své oběti po celém světě, zároveň je viníky poměrně těžké odhalit a dostat k soudu. V loňském roce zaznamenala policie 18 495 trestných činů v kybernetickém prostředí. Ještě před deseti lety se jejich počet pohyboval kolem pěti tisíc ročně. „Objasněnost trestné činnosti v kyberprostoru jako celku činí 15,4 procenta,“ uvedlo ministerstvo vnitra ve své zprávě o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti za rok 2024.
