„Rýžování musí skončit.“ Vláda potvrdila plán sebrat obcím peníze z radarů
Vláda plánuje peníze vybrané díky silničním radarům přesměrovat do státního fondu. U mnoha starostů to vyvolalo odmítavé reakce. S měřením by obce měly jen náklady, zisk by ale musely odevzdat.
🚩 Proč je to důležité: Obce do radarů v posledních letech investovaly značné peníze. Příjmy využívají na jejich samotný provoz, ale také na opravy silnic. Některým i značně vylepšuje rozpočet.
➡️ Co se stalo: V pondělí vláda Andreje Babiše (ANO) schválila své programové prohlášení. Potvrdila tím záměry, které veřejnosti představila už při vzniku koalice. Mimo jiné trvá i na odebrání příjmů, které mají obce z měření rychlosti, jak jako první upozornilo Publico.
„Novelizujeme zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby čistý zisk z provozu městských radarů byl odváděn do Státního fondu dopravní infrastruktury,“ píše se v nově schváleném vládním prohlášení.
Některé obce a města tak čeká přehodnocování rozpočtů. Peníze, které vyberou na pokutách, jim v současnosti zůstávají. A v mnoha případech jde až o desítky milionů. Předloni vynesly radary například Benešovu 41 milionů, Slavkovu u Brna 21 milionů, proslavené jsou i radary v okolí Říčan u Prahy nebo Vimperku na Šumavě.
Podle kritiků radary v posledních letech někde přerostly do výdělečného projektu měst a obcí, které si penězi z pokut vylepšují rozpočty. Starostové se ale brání s tím, že samotný provoz radarů představuje náklady a že jejich fungování skutečně zvyšuje bezpečnost jak pro řidiče, tak pro chodce.
📢 Co kdo říká:
Boris Šťastný (Motoristé sobě), ministr pro sport, prevenci a zdraví, pro iDnes.cz: „Pokuty z radarů jsou dnes jakousi daní, na které některá města a obce vydělávají. Jsou často na nesmyslných místech, kde žádné nebezpečí nehrozí, jen proto, aby se na nich dalo rýžovat. To musí skončit. Pokud tedy radar je ziskový, zisk dostane stát, který ho zase do silnic vrátí.“
Jakub Hostka (Benešov pro život), místostarosta Benešova: „Bude záležet samozřejmě na parametrech. Pokud nám seberou úplně všechno a nezaplatí nám provoz ani administraci, tak to pro nás jsou čistě jenom provozní náklady.“
Zdeněk Lokaj, dopravní expert z ČVUT, pro ČTK: „Taková změna by mohla přinést opačný efekt, tedy významné snížení motivace obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, což není žádoucí – neměli bychom páku na piráty silnic a zároveň by to rozpočtu nepřineslo téměř nic.“
Marek Chudáček (nestr.), starosta Měnína u Brna, pro iDnes.cz: „Primárním cílem bylo zpomalit auta, která přes nás jezdí. Vozů, které překročí povolenou rychlost, je čím dál méně.“
🔎 Kontext: Tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS) loni v České televizi uvedl, že roční výnosy z radarů se pohybují okolo 300 milionů korun. Nejvíce z nich profitují středně velká a malá města, kterým do rozpočtů přinášejí 196 milionů, zbylé peníze vyberou velká města.
Kupka řekl, že výnosy z městských radarů klesají v místech, kde si řidiči na měření rychlosti zvykli a začali dodržovat předpisy. Smyslem radarů je podle něj prevence nehod a ochrana lidských životů, nikoli nástroj k záplatování státního rozpočtu.
Do radarů v minulých letech investovala řada obcí a jejich počty stále rostou. V polovině listopadu bylo v Česku podle Marka Blably z Českého metrologického institutu kolem 410 silničních rychloměrů a každý rok přibude zhruba 40 dalších.
