Každý desátý učitel se bojí některého ze svých žáků. Čelí i častějším vulgaritám
Počet učitelů, kteří se na základních školách setkali s hrubým nadáváním od žáků, se za poslední čtyři roky téměř zdvojnásobil. Stejně tak i počet pedagogů, kteří mají strach ze žáků, jež učí. Data přinesl průzkum Mapa školy společnosti Scio.
🚩 Proč je to důležité: Průzkumy i zkušenosti psychologů ukazují, že přibývá dětí a mladistvých s psychickými obtížemi. A jejich agresivita se i kvůli tomu zvyšuje.
➡️ Co se stalo: Na školách roste útočné chování dětí vůči pedagogům. „Počet učitelů, kteří se setkali s hrubým, vulgárním chováním žáků vůči nim, vzrostl z 9,7 procenta v roce 2022 na letošních 17 procent. Znepokojivý je i nárůst učitelů, kteří v daném školním roce cítili strach z některého žáka – ze 4,6 procenta před čtyřmi lety na téměř každého desátého v letošním roce,“ vyčíslila koordinátorka průzkumu Anna Tzurna.
Vulgarita stoupá ale i mezi žáky samotnými. Ti uvedli, že v jejich třídě někdo běžně, skoro denně, někomu ubližuje slovně, a to nadávkami nebo ponižováním. Před čtyřmi lety to uvádělo skoro 17 procent žáků, letos už to bylo téměř 22 procent žáků.
Negativní trend sleduje i školní inspekce. Fyzickou agresi podle inspekční zprávy zažili od žáků učitelé na téměř sedmi procentech škol, slovní agresi pak na 40,5 procenta škol. Vyplývá z posledních dat za školní rok 2022/2023.
📢 Co kdo říká:
Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol, pro Publico: „Psychických problémů přibývá. Ještě pořád má dopad covid, který děti izoloval, naboural jim sociální vztahy a vyhnal je do soukromých bublin. Vliv mají i vztahy v rodinách, je řada rozpadlých a nefunkčních rodin. Někde může mít dopad i situace ve školách, kde je vyvíjen tlak na výkon.”
Petra Grabačová, metodička prevence: „Je zásadní, věnovat pozornost kvalitě vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem i mezi školou a rodiči. A nedovolit, aby se agresivní komunikace, výsměch nebo zastrašování staly normou, na kterou si postupně zvykneme.”
Jana Zapletalová, předsedkyně Asociace školní psychologie: „Šikana je na školách dlouhá léta, ale dnes se už objevují horší věci, jako je sebepoškozování nebo úzkosti, které přerůstají do depresí. Když je to spojené s tím, že se třeba něco děje doma, děti nevědí, co mají dělat, a nedokážou normálně komunikovat s vrstevníky. Dostávají se do emočně složitých situací, které nezvládají.“
🔎 Kontext: Zlepšit situaci na školách by mohli školní psychologové. Jak na konci května schválila Sněmovna, jejich financování má jít nově ze státního rozpočtu. Dosud na ně ředitelé sháněli peníze například z dotací. Poptávka po těchto odbornících přitom ve školách roste. Peníze na školního psychologa by mohly získat základní školy se 180 a více žáky. Změna by měla platit od roku 2026.
Data společnost Scio sbírá čtvrtým rokem. Letos se zapojilo na 5 tisíc učitelů ze 150 základních škol, téměř 21 tisíc žáků z druhých stupňů a 25 tisíc rodičů.
