Budoucnost větrných elektráren: Ministerstvo by je „sekalo jako Baťa cvičky“
V poslední době se podpora obnovitelných zdrojů energie v Česku točila hlavně kolem fotovoltaiky. Jenže velký potenciál je jinde a zatím je téměř nevyužitý. Větrných elektráren je málo, jejich stavba často naráží na odpor lidí. S rozvojem má pomoci změna zákona.
🚩 Proč je to důležité: Větrné elektrárny by Česku pomohly být soběstačnější ve výrobě elektřiny a přiblížit se evropským cílům.
➡️ Co se stalo: Je levná, čistá a nezávislá na dovozu paliv z ciziny, přesto je elektřina z větru v Česku v pozadí. „Větrnou energetiku se nám zatím nedaří rozhýbat, byť je o ni zájem,“ posteskl si Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Pro Česko to do budoucna může být problém. Společně s odklonem od fosilních zdrojů se teď podle nové studie Svazu moderní energetiky rozhoduje o tom, jestli Česko v budoucnu bude spíše dovážet elektřinu ze zahraničí, nebo bude schopné zajistit dostatek energie – a třeba ještě vydělat na jejím vývozu. Právě s tím by mohly větrné elektrárny výrazně pomoci.
„Realizovatelný potenciál větrných elektráren se odhaduje na 7000 MW,“ píše se ve studii. Jen pro srovnání – oba reaktory jaderné elektrárny Temelín mají celkový výkon 2172 MW. Kdyby se tak naplno využil potenciál větru, mohl by s rezervou zastoupit tři Temelíny.
Že je potřeba začít vítr více využívat, říká i ministerstvo životního prostředí. „Myslím, že větrné elektrárny musíme začít sekat jako Baťa cvičky, protože to je sektor, který nám v současnosti nejvíc stagnuje,“ potvrzuje Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu.
Problémem jsou podle odborníků především složitá pravidla pro stavbu větrné elektrárny. K tomu se dnes investor dostane za 10 až 15 let. Změnu může přinést nový zákon, který čeká na projednání ve Sněmovně. Ten počítá se zavedením takzvaných akceleračních zón, kde by měla být výstavba nejen větrných elektráren, ale třeba i solárních parků, jednodušší.
Jejich stavba také mnohdy naráží na odpor lidí i obcí. Naposledy odmítli v dubnu větrníky například v Ústí nad Orlicí a České Třebové. V Česku elektřina z větru pokrývá jedno procento spotřeby. V sousedním Polsku přitom už 14 procent a celoevropsky dokonce pětinu.
Obnovitelné zdroje ale dlouhodobě čelí kritice kvůli své závislosti na počasí a obtížné regulaci frekvence v síti.
🔎 Kontext: Evropská komise v květnu 2022 představila plán s cílem zbavit se závislosti na fosilních palivech z Ruska a posílit vlastní zdroje energie. Strategie REPowerEU má přivést Evropu k energetické soběstačnosti.
Komise proto navrhla výrazně navýšit podíl obnovitelných zdrojů – do roku 2030 by měly pokrývat až 45 procent celkové spotřeby energie v EU. Zároveň chce Unie snížit energetickou spotřebu o 13 procent ve srovnání s původními scénáři. Důraz klade na efektivnější využívání energie napříč sektory.
To jsou hodnoty, ke kterým se Česko zatím ani neblíží. Podle údajů Eurostatu Česko v roce 2023 pokrývalo z obnovitelných zdrojů pouze necelých 17 procent své spotřeby. Podle analýzy organizace Fakta o klimatu je nicméně rychlé navýšení obnovitelných zdrojů energie možné i v našich podmínkách.
„Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny, a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme,“ píše ve své analýze. Podíl obnovitelné energie by se do roku 2030 mohl navýšit až na 32 až 35 procent.
